Jaroslav Spěvák: S Frankovkou to byla láska na první pohled
Jaroslava Spěváka jsme na našich stránkách už párkrát představili prostřednictvím jeho vín. Něco navíc nám ale může říct ještě on sám v rozhovoru. V něm jsme se kromě jeho vinařských začátků trochu více věnovali produkci červených vín, a to zejména Frankovky, která by se dala označit za vlajkovou loď jeho vinařství.
S vinařením jste byl v kontaktu už od malička, spolupracoval jste i s bratrem, který si později vybudoval své vlastní celkem velké vinařství. Uvažoval jste vy sám někdy o vinařině jako o hlavní profesi?
O tom samozřejmě člověk uvažuje stále, ale furt si říkám, že dokud budu dvě profese fyzicky zvládat, tak asi zůstanu u obou profesí.
A zeptal bych se i na opačný směr. Byla ve vás někdy i myšlenka oficiální tvorby vín zanechat?
Ne, nikdy. Občas se dostaví obrovská únava, ale to jsem vždy překonal díky skvělým lidem a událostem, které jsem kolem vína prožil.
Předpokládám, že vzhledem k rodinné vinařské historii to byl váš otec, který vám v prvé řadě předával své zkušenosti. Od jeho dob se ale přece jenom obor a technologie dost změnily. Byla vaše další vinařská dráha spíše dráhou samouka?
S taťkou jsem mnohé zažil a naučil se základy a hlavně obrovskou vytrvalost a lásku k tomuto oboru. Jsem povoláním strojař, takže ta další vinařina byla hlavně o získávání zkušeností.
Když se cesty vašeho vinařství a vinařství bratra rozešly, musel jste promyslet směr, který budete razit, co se týče odrůdové skladby, technologií, ale také ambaláže. Jak jste tehdy přemýšlel, kterým směrem se vydat?
Důležité bylo se na první pohled odlišit, ale zase na druhou stranu, aby v názvu vinařství bylo stále moje jméno. Aby mohl každý za vínem vidět konkrétní osobu. Dělám hlavně klasické odrůdy vína. Jsou to odrůdy, které i sám vyhledávám u jiných vinařů a které mně samotnému chutnají a hlavně jsou to odrůdy, které historicky patří do Velkých Bílovic.
Velmi se mi líbí vaše sázka na červená vína a to zejména Frankovku. Jak vnímáte jednak obecnou pověst tuzemských červených vín a také konkrétně zájem spotřebitelů zrovna o vaše červená vína?
Zatím ještě někteří zákazníci předsudky k moravským červeným vínům mají, ale po ochutnání vín z teplých ročníků je tyto předsudky hned přechází. Je to samozřejmě i díky oteplování podnebí. Frankovka do Velkých Bílovic patří. Že jsem já vsadil zrovna na Frankovku, byla asi i trochu náhoda, jeden vinohrad jsem koupil, další si pronajal. Oba jsou ze starých výsadeb a hned začaly ukazovat, co takový vinohrad dovede. Malý výnos a koncentrovaná chuť. Samozřejmě je potřeba nepokazit postupy ve sklepě.
Proč zrovna Frankovky si od vás zasloužily takovou péči? Byla to zprvu jen nutnost, protože jste ji měl ve vinohradech nejvíce?
Přišlo to postupem času. Ale byla to láska na první pohled a asi už i na celý život. Nové vinice s Frankovkou jsem zatím nevysazoval, jen podsazoval původní.
Myslíte, že máte jako vinař šanci spotřebitele přesvědčit, aby si tuzemských červených všímali ještě více? Nebo to má být zadání pro nějakou národní autoritu?
Je to samozřejmě běh na dlouhou trať. Je to o těch předsudcích nebo i ekonomické situaci každého spotřebitele, ale také o práci vinaře se zákazníky při degustacích ve sklepě nebo různě po republice. Časem se určitě obecně vyprofiluje, které odrůdy patří do různých oblastí a už se na tom i u autorit pracuje.
Když se ještě vrátíme k vašim Frankovkám. Děláte je ve třech variantách. Čím se liší surovina a jak různě k nim přistupujete ve sklepě?
Technologický postup je u všech tří stejný, základ odlišnosti je ve vinohradě. Tratě Hamby nebo Stískale jsou výsadby zhruba z roku 1983 a navíc je „jezeďáci", kteří tyto vinohrady vysadili, moc nešetřili. Frankovka se vysazovala kvůli výnosu. Dnes tyto vinohrady mají zatížení asi jeden kilogram na hlavu. Trať Pod Belegrady mám jako takovou lehčí Frankovku pro běžnější pití
Jsme po sklizni ročníku 2024. Jaká pro vás byla? Jsou už první náznaky toho, jaká z něj budou vína?
Sklizeň byla docela náročná, rekordně rychlé vinobraní. Některá bílá vína jsou asi sladší, než je u nás zvykem, ale díky moc rychlému vyzrávání to nešlo udělat jinak. Spíš než na zbytkový cukr jsem se pak soustředil na alkohol, aby nebyl vysoký. Na červená vína to byl zase špičkový rok, ale ten ochutnají zákazníci až za dva roky.
Zaujal vás rozhovor?
Podívejte se na profil vinařství Jaroslava Spěváka a hodnocení jeho vín.
Prolistujte aktuální nabídku vín na jeho e-shopu v Lahvotéce.
Komentáře (2 komentáře)
-
-Vicky-21. 11. 2024 9:58
Tatínek má velké bříško: Těším se, že Spěvákovy Frankovky si přechutnám. U nás v Liberci je má vinotéka Zach.
Tak to máte dobrou výhodu blízkého zdroje :-) -
Těším se, že Spěvákovy Frankovky si přechutnám. U nás v Liberci je má vinotéka Zach.
Další články z rubriky Rozhovory
Kalendář vinařských akcí
-
14. 11. 2025Festivaly & Otevřené sklepyPlzeň
-
15. 11. 2025
16. 11. 2025Degustace a ochutnávkyZaječí -
15. 11. 2025Degustace a ochutnávkyBrno






