Mikulášská degustace Víno z blízka Brno 2016: Koncentrace solidních vinařů vzrostla

Koncentrovanější místa a široká nabídka

Připomínáme, že princip této brněnské degustace je podobný jako u festivalů otevřených sklepů konaných ve vinařských obcích. Hlavní rozdíl je ale v tom, že vinaři přijedou do Brna, kde svá vína otevřou v různých gastronomických podnicích.
Místa k návštěvě se na mapě Brna od loňska ještě více „zahustila", všechny degustační zastávky byly v samém srdci města. Přesto se i díky celkem velkoryse široké nabídce některých vinařství nedalo zdaleka stihnout všechno ochutnat. Člověk si musel pořádně rozmyslet, kde svůj čas stráví. A také si musel udělat pauzu na oběd.

Nepříjemnou daní za jinak zajímavý adventní termín je neustálé přecházení z vymrzlých exteriérů do vytopených interiérů, což s sebou buďto neslo potřebu neustálého vysvlékání a oblékání svršků, nebo hrozilo pěkným nachlazením. I to bylo důvodem, proč se člověku nakonec nechtělo v prostorách, kde si nenašel místo na sezení a odložení oblečení, zůstávat delší dobu a preferoval spíše rychlou degustaci několika vzorků a přechod k jinému vinaři.

Prostory se postupně zlepšují

Je skvělé, že zmizely zakouřené prostory, stále je ale při vybírání vhodných lokací co zlepšovat. I přes celkem malý počet vínomilců byly některé podniky extrémně „natřískané". Třeba taková prodejna oříšků má tvar „nudle", ve které se sotva vyhnou dva lidé jdoucí proti sobě – to si říkalo už od začátku o kapacitní problémy. Podobně si na tlačenici „zadělali" v restauraci Jedna báseň, která sice jinak disponuje většími prostory, ale stolek pro vinaře odsunula ke vchodu hned naproti baru do suverénně nejužšího místa podniku.

Restaurace k této akci už od začátku patří, bohužel ale zatím neumějí využít příležitosti a účastníkům nabídnout nějaké speciální menu k vínu, tím je myšleno něco malého a hlavně rychlého k zakousnutí. Účastníci mají nabitý program a málokdy si mohou na dvě hodiny sednout, aby si dopřáli běžné jídlo.
V kavárně Savoy celé spodní patro zabrala mikulášská besídka, která však s mikulášskou degustací vín neměla nic společného. V Castellana Trattoria jsme zase soucítili s obvyklými návštěvníky restaurace, kolem jejichž stolů se přesunovaly mnohdy celkem hlučné skupinky do suterénu k degustaci.

Trh by měl být větším lákadlem

Stále nás překvapuje menší zájem návštěvníků o účast na nedělním trhu s vínem ve srovnání s degustační sobotou. Nejde jen o nákup vín na jednom místě za „sklepní" ceny, ale hlavně o možnost ochutnat další vzorky, na které v sobotu nebyl čas, či si jen potvrdit správnost rozhodnutí před nákupem. A ještě je tu o několik vinařství více než předchozí den.

Žetony na ochutnávku v počtu deseti kusů byly součástí vstupného a další aršíky byly k dispozici i na dokoupení za 100 Kč, což je finančně více než zajímavé. Zkrátka kdybych nechtěl trávit sobotu v brněnských ulicích, alespoň návštěva trhu by pro mě představovala zajímavé lákadlo.
Až na vzácné výjimky měli vinaři dostatečné zásoby vín k prodeji i ochutnání. Trochu zklamáním byla nečekaná absence vinařství Stapleton & Springer. Zde jsem se chtěl „praštit přes kapsu" a něco zakoupit, zástupce firmy ale trh opustil už více než hodinu před oficiálním koncem.

Vinařství a vína, které nás zaujaly

Během sobotní části jsme stihli ochutnat nějaký vzorek u každého vinařství, obrázek o produkci jsme si tak udělali celkem slušnou. I proto můžeme konstatovat, že úroveň vinařství šla od loňska ještě více nahoru.

• Na své si přišli i milovníci sektů. Například Matthias od Proqinu bezpochyby patří vůbec k tomu nejlepšímu, co lze na trhu najít. Pěkné bylo netradiční cuvée pinotů Meunier a Noir od Tanzbergu a nemohli jsme vynechat ani jednoodrůdový sekt z Ryzlinku rýnského 2013 vinařství Gotberg

• V souvislosti s termínem konání se některá původně plánována vína stala nedostupnými. Vinařům se prostě vyprodala. Víno Hort už nemohl nabídnout Veselé víno a Jakub Šamšula zase již nemá k dispozici červená vína. To jsem si pěkně slíznul od svých spoludegustátorů, které jsem svým minulým článkem právě na tyto produkty upozornil, aby je nezapomněli ochutnat. Nicméně u Jakuba Šamšuly jsme určitě nebyli nespokojeni, všechna vína byla moc pěkná a čistá. Já jsem hlavně ujížděl na částečně barikovém Rulandském šedém.

• S červenými víny to bylo horší, bylo jich opravdu málo a jen málo z nich zaujalo. Ale našla se. Třeba Frankovka od Gotbergu, z ročníku 2011 Cabernet Sauvignon a Maharal vinařství Tanzberg a samozřejmě vína „na dlouhou trať" Ben's Reserve a Roučí od Stapletona & Springera.

• Ze sladších vín opět tradičně bodoval Aurelius od vinařství bratrů Košutových. Příjemnými víny byla i Chardonnay a Ryzlink rýnský vinařství Válka. Obecně ale naštěstí cukrů nebylo tentokrát nějak výrazně moc.

• Dělal jsem si soukromé „výběrové řízení" na sauvignony a byl jsem s jejich úrovní velmi spokojen. Netradiční 2012 Velký Sonberk se vymyká běžné tuzemské produkci. Výrazně bezový a odrůdově rozpoznatelný byl ročník 2015 v podání Tanzbergu, u Jakuba Šamšuly se objevovaly více zajímavé bylinkové tóny a Milan Vašíček překvapil sladším až ananasovým laděním svého suchého Sauvignonu 2015.

Je určitě poznat, že Mikulášská degustace jde správným směrem. Odstraňuje nedostatky a zvyšuje svou atraktivitu. Věříme, že příští rok tomu nebude jinak.