Naturální, přírodní či autentická vína a jak se v nich orientovat

Blíže k přírodě…

Určitě jste se s pojmy naturální či autentické víno, ale také nemanipulované, selské, řemeslné či přírodní víno již setkali, ať už na degustacích, vinařských festivalech nebo ve své oblíbené vinotéce. Co si ale pod takovým vínem představit, jak se vyrábí a lze jej vůbec definovat při absenci pravidel podpořených legislativou? Neexistuje totiž zákon ani oficiální certifikace, které by upravovaly, jak pěstovat révu a jaké konkrétní postupy lze při výrobě přírodního vína uplatnit. Ve skutečnosti si každý vinař či vinařský spolek určují podmínky výroby a pravidla sami.

Někteří dbají jak na ekologicky vypěstované hrozny, tak na autentičnost postupů, jiní vinaři zdůrazňují zejména postupy ve sklepě a způsob pěstování hroznů pro ně nehraje takovou roli. Pro někoho je významným kritériem zejména množství veškeré síry obsažené ve výsledném víně. Z uvedeného přehledu vyplývá, že pokud bychom se chtěli přiblížit užší definici přírodních vín, dostaneme se poměrně rychle na tenký led. Kategorie přírodních vín je totiž poměrně pestrá. Připravili jsme proto pro vás pohled na naši „naturální“ scénu a pár vodítek, jak se mezi přírodními víny orientovat.

Za výrobou přírodního vína stojí nejčastěji vnitřní přesvědčení vinařů a jejich životní filozofie, že víno se dá vyrábět bez chemie a jinak, než jak jsme si zvykli za posledních 60–70 let. Samozřejmě jsou i vinaři, kteří v přírodních vínech vidí nový marketingový trend, což není nic špatného.

Přírodní víno se postupně stalo symbolem návratu k přírodě a snahy vyrobit nápoj, jaký se pil za našich prarodičů a praprarodičů. V té době byla půda prostá pesticidů a průmyslových hnojiv a výroba vína nebyla svázána množstvím sjednocujících kroků. A to zejména v regionech a zemích, které byly zasaženy globálním sjednocováním vinařského trhu, sdružováním vinic, zakládáním velkých podniků, distribucí jednotných přípravků pro vinifikaci a účelovým potlačováním touhy vyrábět vína mimo hlavní proud. Pro mnohé z nás je tak doušek dobrého přírodního vína jízdenkou na stroj času a vstupenkou do dávno minulého světa vín, který stojí za to prozkoumat.

Lze přírodní víno blíže definovat?

S biovíny (viz dále) mají přírodní vína společné zejména ekologické hospodaření ve vinohradu, ale ti skutečně „echt“ přírodní vinaři jdou ještě dál a vyrábějí vína vysokých standardů a kvality. Vyšlapávají cestu všem, kteří by se do tohoto světa chtěli ponořit se stejnou vervou.

Zatímco biovinařům jde především o čistotu produktu v biokvalitě i za cenu používání selektovaných kvasinek, řízeného kvašení, širokého spektra přírodních čiřicích prostředků a dalších vstupů, ale i vyšších hodnot celkového SO₂ povolených zákonem, přírodní vinaři kladou důraz na autentičnost výroby. Jinými slovy se snaží o původní a opravdový přístup k práci s hrozny ve vinici i ve sklepě, který se nejvíce podobá práci dřívějších vinařů. Postupy ve sklepě se pak mnohá přírodní vína blíží tomu, jak se vyrábí biodynamická vína.

Hrozny pro výrobu přírodních vín by měly pocházet z ekologicky obhospodařovaných vinic s certifikátem, nebo z takových, které sice certifikaci nemají (vinaři o ni neusilují), ale jsou ve stejném a mnohdy i přísnějším režimu. Například se nepoužívají žádné postřiky vhodné pro biozemědělství a vinaři si vystačí s pomocí užitečného dravého hmyzu (slunéčka, draví roztoči, lumčíci a škvoři) a speciálních bylinných společenstev, která jsou součástí zelených pásů mezi řadami révy. Vysévají se z připravených směsí semen a dokáží révu podpořit v růstu. Zlepšují vodní režim, pomáhají lépe zužitkovat vzdušný dusík z půdy a samozřejmě jsou i domovem pro některý hmyz.

Samostatnou kapitolou jsou pak vinice v biodynamickém režimu. Kromě toho, že podmínky pro takové pěstování jsou mnohem přísnější než pro bio režim, se pěstování révy řídí také fázemi měsíce a dalšími energetickými silami. Je pro něj typické používání biodynamických komponent včetně vlastního kompostu a preparátů, např. roháčku, křemenáčku, řebříčku, preparátů z dubové kůry a dalších. Tyto komponenty přispívají k zúrodňování, ozdravování a oživování půdy a rostlin.

Jen vhodným a ekologickým hospodařením ve vinici, ozeleněním, využitím přirozené úrodnosti půdy s podporou organického hnojení, dobře zvoleným řezem a redukcí sklizně lze získat vysoce jakostní hrozny s vyváženým obsahem cukrů a aromatických a chuťových látek.

Kromě nepřítomnosti chemických sloučenin, které se používají zejména v neomezeném vinohradnictví a o něco méně v integrované produkci (tj. pesticidy, průmyslová hnojiva, systémové postřiky), a některých přípravků běžně aplikovaných při vinifikaci, mimo siřičitanů, na přírodním vínu zaujme především bohatost a vrstevnatost jeho chutí a aromat. Ta je dána kromě zvolené odrůdy i použitím nešlechtěných (divokých) kvasinek, které se vyskytují v konkrétní vinici a ve vinném sklepě, či vlastních kvasinkových kultur z nich připravených. Přírodním vínům předávají osobitý charakter.

Pestrá paleta chutí a vůní také úzce souvisí s dodržováním co nejšetrnějších enologických postupů s minimálním počtem kroků (ve srovnání s výrobou konvenčních vín, která může zahrnovat řadu kroků, například kryomaceraci, kryoselekci, úpravu moštů – dokyselování/odkyselování nebo zvyšování cukernatosti, používání enzymů, taninů, umělou výživu pro kvasinky, řízené kvašení, filtraci, stabilizaci vinného kamene, apod.). Nejčastěji se proto uplatňují tradiční a přirozené čiřicí prostředky (bentonit, čerstvý vaječný bílek), jejichž výběr je například u autentistů ještě omezenější než u biovinařů. Minimum vstupů do výroby souvisí také s omezením filtrace. Doporučuje se pouze hrubá filtrace, tj. mechanická redukce kalů v mladém víně.

Přírodní vína stojí především na citlivém přístupu pěstitele a šetrných enologických postupech s využitím lokální mikroflóry, která je součástí terroir. K tomuto směru se u nás hlásí především autentisté a někteří další vinaři, v zahraničí je jednou z největších organizací VinNatur, která sdružuje přírodní vinaře po celém světě. Výroba přírodních vín však nese i určitá rizika, neboť v některých rocích může řádění parazitických hub nebo škůdců zdecimovat úrodu a divoké kvasinky mohou při fermentaci připravit nejedno překvapení. I proto je tzv. bezzásahové víno s minimálním množstvím síry těžší vyrobit a vyžaduje od sklepmistrů precizní práci.

Ačkoliv jsou mnohá přírodní vína skutečným zážitkem, v některých se můžete setkat i s různými vadami, např. myšinou. Tato pachuť vzniká především ve vínech s nižšími kyselinkami, která kvasila při příliš vysokých teplotách, a mošty nebyly dostatečně odkaleny a popř. zasířeny.

Příkladem bezzásahového přírodního vína je kvevri víno, vyráběné starobylou kachetinskou metodou v nádobách z pálené hlíny, což je postup pocházející z Gruzie. Jeho výrobě, historii a obsahu zdraví prospěšných látek jsme se věnovali v několika samostatných článcích: díl 1, díl 2 a kvevri vína jsou nabitá antioxidanty.

Základní charakteristiku přírodních vín, na které se shodne většina přírodních vinařů a jak ji vnímáme i my, můžeme shrnout takto:

• Režim ve vinici: Ekologicky vypěstované hrozny v bio nebo biodynamickém režimu, s certifikátem nebo bez něj. Ozeleněním a výsevem kvetoucích rostlin je podpořena nejen druhová diverzita v krajině, ale i lepší kondice keřů révy. Ruční sběr hroznů.
• Režim ve sklepě: Minimum vstupů do výroby, žádné doslazování či dokyselování moštů. Nepoužívají se přísady a pomocné látky k vylepšení chuti vína (enzymy, taniny, umělá výživa kvasinek). Nepoužívají se některé postupy zahrnující kryomaceraci, kryoselekci a vakuové odpařování.
• Kvasinky a kvašení: Pouze spontánní kvašení s využitím lokální mikroflóry.
• Filtrace a čiření: Žádná nebo jen hrubá filtrace, čiření žádné nebo jen s pomocí vybraných přírodních látek.
• SO₂: Žádné nebo minimální množství veškerého SO₂.

Základní charakteristika biovín:

• Režim ve vinici: Ekologicky certifikovaná vinice, kde je půda obhospodařována bez používání umělých hnojiv, syntetických pesticidů, chemických přípravků, postřiků, růstových regulátorů a umělých látek. Jiná hnojiva a pomocné půdní látky se mohou používat jen za předpokladu, že byly schváleny pro použití v ekologické produkci. Prevence škod způsobených škůdci, chorobami a plevely je založena především na ochraně přirozenými nepřáteli, volbě druhů a odrůd a pěstitelských postupech. Je povoleno používání biodynamických přípravků a bio postřiků, což jsou výhradně přírodní sloučeniny na bázi mědi a síry pro potlačení plísní a padlí. Plevel je likvidován mechanicky. Na škůdce lze použít feromonové rozprašovače nebo pasti a rozprašovače na jiné bázi, ovšem je třeba zajistit, aby tyto látky neunikly do prostředí; pasti je poté nutné sebrat a bezpečně zlikvidovat. Pokud rostliny nemohou být náležitě chráněny před škůdci a chorobami opatřeními v souladu s nařízení Rady (ES) č. 834/2007, lze v ekologické produkci používat produkty uvedené v příloze II nařízení Komise (ES) č. 889/2008 a hospodáři si musí uchovat osvědčení o nutnosti použít takový produkt.
• Režim ve sklepě: Některé enologické postupy jsou zakázány, například používání jiných stabilizátorů než SO₂, částečné zahuštění chladem, odsíření fyzikálními metodami, ošetření teplem na více než 70 °C, ošetření elektrodialýzou a katexem ke stabilizaci vinného kamene a částečná dealkoholizace vína.
• Kvasinky a kvašení: Je zakázáno používat GMO kvasinky (tj. geneticky modifikované organismy). Je možno používat divoké nebo selektované kmeny kvasinek, ty však mohou být pouze z ekologických surovin. Kvašení je spontánní nebo řízené.
• Filtrace a čiření: Při odstřeďování a filtraci nesmí být velikost pórů menší než 0,2 μm. Čiření je povoleno pouze přírodními látkami: potravinovou želatinou, bílkovinami rostlinného původu z pšenice nebo hrachu, vyzinou, vaječným albuminem, taniny, kaseinem, kaseinátem draselným, oxidem křemičitým, bentonitem a pektolytickými enzymy.
• SO₂: Jsou stanoveny maximální limity veškerého SO₂ pro biovína: červená vína < 2 g/l zbytkového cukru – max. 100 mg/l, bílá vína a růžová vína < 2 g/l zbytkového cukru – max. 150 mg/l. U biovín s vyšším obsahem zbytkového cukru je povolený obsah celkových siřičitanů o 30 mg/l nižší, než umožňuje legislativa pro vína z konvenční produkce (podle nařízení Komise (ES) č. 606/2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008).
• Legislativa: Nařízení Komise (ES) č. 1234/2007, 606/2009, 203/2012
• Certifikace: CZ-ABCERT, CZ-BIOKONT, CZ-KEZ

Vína bez škatulky a certifikace

V naší zemi se výrobě přírodních vín věnují dva vinařské spolky a řada vinařství a malých vinařů. Když se podíváme zblízka na to, jak svá přírodní vína vyrábějí, lépe porozumíme, proč je jejich definice tak široká a těžko uchopitelná. Do základních principů se totiž promítá i osobnost vinaře, který sám sobě mnohdy zvedá laťku a vyrábí přírodní vína v souladu s přírodou a svým smýšlením.

Autentičtí vinaři se u nás sdružují do dvou velkých spolků: Autentisté a Autentista Moravia Magna. Oba tyto spolky, ale i řada vinařů, se řídí přísnými pravidly pro pěstování révy a zpracování hroznů. Například autentisté mají svá pravidla podrobně sepsána v chartách, která definují konkrétní směr a filozofii výroby.

Autentisté

Původní autentisté jsou sdružení ve vinařském spolku Autentisté, který má dnes čtrnáct členů: Dobrá vinice, Bogdan Trojak, Vinařství Kasnyik, Petr Kočařík, Vinařství Strekov 1075, Vinařství Mátyás, Vinařství Jaroslav Osička, Vinařství Milan Nestarec, Vinařství Marada, Milan Damborský, Vinařství Omasta, Vinařství Dalibor Osička, Vinařství Jediný sud a Radek Osička.

Svoji chartu mají ve srovnání se spolkem Autentista Moravia Magna o něco jednodušší a až na pár výjimek stejnou. Například výslovně zde není uvedeno, že produkce musí být jen z vlastních hroznů. Nemají také povolenou výjimku s dokyselováním nebo doslazováním vín (byť je tato výjimka udělována jen vzácně) a obsah SO₂ u červených vín mají o 10 mg/l nižší. Co se týká pěstování révy, nemají upravené závlahy.

Některé důležité body uvedené v chartě spolku Autentisté:

• Režim ve vinici: Pěstování révy na principech ekologického zemědělství; ruční sběr.
• Režim ve sklepě: Při výrobě se upřednostňují biologické, fyzikální a mechanické postupy před chemickými; je vyloučena flotace, tj. proces odstraňování kalných částic, kdy se do moštu před začátkem kvašení vhání inertní plyn (oxid uhličitý, dusík). Není povoleno přidávat cizorodé produkty jako umělá výživa pro kvasinky, enzymy, bakterie a taniny. Platí zákaz odkyselování (přikyselování) a zvyšování alkoholu pomocí sacharózy. Pro fermentaci a zrání jsou upřednostňovány dřevěné, keramické a skleněné nádoby.
• Kvasinky a kvašení: Zákaz používaní GMO mikroorganismů, selektovaných kvasinek a baktérií. Pouze spontánní kvašení prostřednictvím kvasinek přirozeně se vyskytujících na hroznech ve vinici a ve sklepě.
• Filtrace a čiření: Vylučuje se ostrá filtrace vín. Při vinifikaci jsou povoleny pouze čiřicí látky jako bentonit a čerstvý vaječný bílek.
• SO₂: maximálně 100 mg/l u suchých bílých vín a 80 mg/l u červených vín

Vinařský spolek Autentista Moravia Magna sdružuje sedm vinařství: Vinařství Ota Ševčík, Richard Stávek, Vinařství Vykoukal, Petr Koráb, Vinařství Petra Brédová (Vina na slupkách), Kobylské vinařství Čačík a Dlúhé grefty. Další vinařství patří mezi dlouhodobé partnery a přátele: Vinařství Petr Kočařík, Vinařství Dva duby, Živé víno – Svätý Jur (Slovensko) a Vinařství Jakub Novák. V dubnu 2019 se novým partnerem stalo Vinařství Víno Loigi. Své stanovy a podmínky pro pěstování révy má sdružení podrobně uvedeny ve své chartě.

Některé důležité body uvedené v chartě spolku Autentista Moravia Magna:

• Režim ve vinici: Pěstování révy na principech ekologického zemědělství; ruční sběr, zákaz závlahy.
• Režim ve sklepě: Víno pouze z vlastních hroznů. Jsou vyloučeny veškeré chemické postupy; flotace moštů je nepřípustná. Není povoleno přidávat cizorodé produkty jako umělou výživa pro kvasinky, enzymy a taniny. Je pevně stanovena délka zrání a typ nádob pro vinifikaci. Zrání vína probíhá minimálně 6 měsíců v dřevěných, keramických či skleněných nádobách. V nerezových nádobách může probíhat kvašení, scelování a ležení před lahvováním. Ačkoliv není povoleno upravovat obsah kyselin ve víně a cukru v moštu, je možné dvakrát za jednu dekádu požádat o výjimku.
• Kvasinky a kvašení: Zákaz používaní GMO mikroorganismů, selektovaných kvasinek a baktérií. Pouze spontánní kvašení prostřednictvím kvasinek přirozeně se vyskytujících na hroznech ve vinici a ve sklepě.
• Filtrace a čiření: Povolena je pouze hrubá filtrace. K čiření je povolen pouze bentonit, čerstvý vaječný bílek nebo vlastní preparáty z révy a doprovodných rostlin povolené zákonem.
• SO₂: maximálně 100 mg/l u bílých a rosé vín a 90 mg/l u červených a oranžových vín

Vinaři jinak certifikovaní nebo bez certifikátu

Například Vinné sklepy Kutná Hora mají vinice v biodynamickém režimu a jako jediné vinařství v České republice jsou držitelem ochranné známky Demeter. To předurčuje vinařství k tomu, že révu pěstuje za přísných ekologických podmínek. Také zpracování hroznů splňuje kritéria pro přírodní vína: mošty kvasí pouze spontánně, vína zrají v nerezových nádobách nebo dřevěných sudech; bílá vína se v Kutné Hoře lahvují po šetrné filtraci pomocí křemelinového filtru a vína červená po samovolné sedimentaci bez filtrace.

Někteří vinaři nemají „papír“ na to, že vlastní ekologicky certifikované vinice, přestože půdu v nich obdělávají podle přísných pravidel ekologického zemědělství. Mnoho z nich své víno dělá opravdu „naturálně“ a zakládají si na tom, že řada enologických postupů je autentických, včetně spontánního kvašení a zrání v dřevěných sudech. Ale buď nemohou být u autentistů, protože nesplňují některou z podmínek, anebo nechtějí být svázáni žádnými stanovami a chtějí si dělat vína po svém. To ale neznamená, že bychom jejich vína nemohli nazývat autentickými či přírodními.

Někteří vinaři mají několik směrů a produkují biovína i přírodní vína, ale kromě nich také vína z konvenční produkce. Například Vinařství Špalek má několik řad vín. Kromě tradičních přívlastkových a VOC vín, z nichž mnohá jsou v bio kvalitě, mají též řadu přírodních vín Edelspitz. Připravují se z hroznů, které zrají na vinicích v bio režimu s certifikací, kvasí pouze spontánně a hrozny se zpracovávají šlapáním.

Konvenční vinařství s přírodními víny

Poslední dobou asi nejvíce se rozrůstající množina vinařství, která experimentují s přírodními víny. Konvenční vinařství si zkouší udělat „naturální víno“ ve smyslu minimálně sířené nebo spontánně kvašené a nefiltrované. Pokud by byla naturální vína definována pouze obsahem síry a nepřítomností dalších přísad a látek urychlujících vývoj vína, bez ohledu na to v jakém režimu jsou vinice a hrozny v nich pěstovány a sbírány, „spadlo“ by do této kategorie vín možná více produkce konvenčních vinařů. Za všechna uvedeme alespoň dva příklady.

Vinařství Vladimír Tetur má v nabídce dvě kachetinská vína – Tomala Chardonnay 2015 a Tomala Rulandské modré 2015 – a nově též dvě vína, která kvasila, zrála a ležela na kalech po dobu pěti měsíců a která mají jen minimální obsah síry: Tramín červený Old Style 2018 (SO₂ 27 mg/l) a Veltlínské zelené Old Style 2018 (SO₂ 29 mg/l).

I v běžné produkci se mu daří udělat víno s lepším, tj. nižším obsahem SO₂, než mají ustanoveno například autentisté. S těmito prakticky „normálními“ víny se účastní soutěžní výstavy Víno 66,6 a nic víc ve Velkých Bílovicích. Tuto výstavu Vladimír Tetur vyhrál v roce 2016 se svým vínem Rulandské modré 2012 výběr z hroznů. Tradičním soupeřem mu je zde také jinak převážně konvenční vinařství Vinselekt Michlovský.

Vinařství Baraque letos vyšlo se dvěma zajímavými víny v řadě „punk“: Ryzlink vlašský PUNK 2017 a Chardonnay PUNK 2017. Tato vína ležela dlouho na kalech a je pro ně typické, že nebyla čiřena, filtrována ani sířena. Ve vinohradech se však réva pěstuje v režimu konvenčního hospodaření a přístup k vínům se liší až ve sklepě.

Jak je to s limity SO₂ ve víně?

Hodnoty celkových siřičitanů ve víně jsou omezeny a kontrolovány zákonem a jsou stanoveny dle nařízení Komise (ES) č. 606/2009 s účinností od 10. 7. 2009. Mezní hodnoty mají rovněž upravená biovína podle nařízení Komise (ES) č. 203/2012 a jsou nižší než pro běžná vína. U přírodních vín žádné legislativní omezení celkových siřičitanů ve víně však není. Zatímco autentisté si stanovili vlastní pravidla pro obsah síry v přírodních vínech, ostatní vinaři, kteří přírodní vína vyrábějí, se snaží její množství držet na nízkých hodnotách a některá vína neobsahují siřičitany vůbec.

Ochutnejte …

Věříme, že jsme vám nahlédnutím do světa přírodních vín alespoň částečně zprostředkovali i své pocity a nevyhnutelný závěr, že pojem naturální víno je za současného stavu věcí prakticky neuchopitelný. Tedy alespoň v době, kdy jeho výrobu neupravuje žádné legislativní nařízení. Rovněž nebylo v našich silách uvést všechny přírodní vinaře, protože těch, kteří tato vína vyrábí, je mnohem více, a omlouváme se, pokud jsme na někoho zapomněli.

Pokud vás přírodní vína zaujala a rádi byste je ochutnali, můžete během roku zavítat na několik výstav a festivalů. Festival Bottled Alive se koná obvykle začátkem roku v Táboře. Letos v lednu proběhl již 3. ročník, z něhož vám kolegyně Lenka zprostředkovala reportáž. Zúčastnit se mohli vinaři, jejichž vína jsou z hroznů, které musí pocházet z vinice obhospodařované v bio režimu, vína musí být spontánně kvašena, mohou podstoupit maximálně hrubou filtraci a obsah celkového SO₂ by neměl přesáhnout 66,6 mg/l.

V květnu nás čekají hned dvě akce se zaměřením na přírodní vína. Ve Velkých Bílovicích se 11. 5. 2019 otevírá soutěžní výstava vín Víno 66,6 a nic víc, která je spojena s výstavou naturálních vín. Toto magické číslo napovídá, že přihlášená vína musí mít obsah veškeré síry do 66,6 mg/l a nesmí obsahovat žádné další přísady. Kromě běžných podmínek výstavy musí vína splňovat také požadavky na režim ve vinici, tj. alespoň integrovaná produkce, ideálně bio režim nebo biodynamika, a musí se jednat o suchá vína s obsahem zbytkového cukru do 4 g/l. U vín je rovněž tolerován zákal.

V závěru květnového měsíce nás čeká 6. ročník festivalu autentických vín Praha pije víno, který se bude konat 24. a 25. 5. 2019 na Novoměstské radnici v Praze 2. Jedná se o největší tuzemský festival přírodních vín, kterého se účastní vinaři ze středoevropského regionu. Hlavním tématem nadcházejícího ročníku budou vína vyráběná v kvevri starobylou kachetinskou metodou. Zážitky z loňského roku vám Lenka zprostředkovala formou zajímavé reportáže. Na letošním ročníku budou mít MojeLahve.cz stánek, a tak bychom vás rádi pozvali ochutnat zajímavá vína od několika vinařů. Na našich webových stránkách vás budeme ještě informovat o podrobnostech.

V červenci se můžete do Velkých Bílovic rozjet znovu, tentokrát na Letní slavnost autentických vín. Během prodlouženého víkendu 26.–28. 7. 2019 se tu koná již 4. ročník setkání s autentickými vinaři a degustace přírodních vín v otevřených sklepech.

V srpnu si nenechte ujít 5. ročník mezinárodního vinařského festivalu Autentikfest, který proběhne pod širým nebem v areálu vinných sklepů Tihelňa v Boleradicích na jižní Moravě V sobotu 10. 8. se můžete těšit na ochutnávky přírodních vín od 22 vinařů z Moravy, Slovenska, Maďarska, Rakouska a Srbska. Čekání si můžete zkrátit u reportáží, kterými jsme vám loňský a předloňský ročník festivalu přiblížili.

Související články:

• Vhodné odrůdy pro ekologické pěstování révy
• Biodynamické víno
• Biovíno: ekologické pěstování vinné révy a výroba biovína
• Krášlení neboli čiření vína, zdroje zákalu ve víně a používaná čiřidla
• Látky živočišného původu ve víně: mléčné produkty, vejce, želatina, chitosan i rybí bílkoviny jako tradiční čiřidla i možné alergeny ve víně
• Výroba oranžového vína, kvevri a kachetinská metoda – 1. díl
• Co je terroir a jeho vliv na chuť a vůni vína
• Oxid siřičitý ve víně - proč se používá a jeho případná zdravotní rizika