Test vín odrůdy Rulandské modré: Zaujaly starší sudé ročníky i jedenadvacítky

Málo místa pro skvělá vína

Ačkoliv jsme o rok zkrátili interval mezi jednotlivými testy vín této odrůdy, přesto se určitě nedostalo na spoustu skvělých vín. Tentokrát jsem méně sahal do archivu a více prostoru dal vínům z aktuální nabídky jednotlivých vinařství. Proto v degustaci figurovala i čtyři vína ročníku 2021. Sehnat se ještě dá i většina prezentovaných vín ročníku 2019 (v degustaci zastoupeno třemi kusy) a 2018, který byl vůbec nejpočetnější (pět vín). Tuto sestavu doplňovaly po jedné lahvi ročníky 2017 a 2016.

Už tradiční drtivou početní převahu měly pinoty z Velkopavlovicka (sedm vín) nad třemi kousky ze Slovácka. Najít vhodné zástupce Mikulovska (dvě vína), Znojemska a Čech (po jednom víně) bylo mnohem obtížnější. V celkem široké soupisce „náhradníků" pro případ korkové vady byla také výrazná převaha velkopavlovických ruland. Tentokrát se ovšem na žádné z nich nedostalo.

Vydýchanější vína před odbornější porotou

Vzhledem k termínu v závěru vinobraní se podařilo do brněnské Vinotéky U Tří knížat sehnat opravdu širokou porotu o počtu 13 osob, ve které tentokrát měli mírnou převahu profesionálové z řad vinařů a pracovníků ve vinařství. Vína jsem jim servíroval naslepo s uvedením ročníku do sklenic Rocco Bormioli objemu 650 ml. To už vína byla dostatečně dlouho otevřená, první vzorek dvě a půl hodiny před začátkem degustace, poslední hodinu a půl.

Po nalití vín měli porotci k dispozici tři minuty na osobní hodnocení, následně se již mohlo o vínech diskutovat nahlas. Pomůckou k hodnocení jim byla stobodová tabulka v naší aplikaci. Výsledný bodový zisk je průměrem součtu bodů po škrtnutí nejvyššího a nejnižšího hodnocení. Popis vznikl souhrnem zapsaných poznámek od degustátorů a místy je doplněn o můj osobní komentář a informace o dosažených výsledcích v některých profesionálních soutěžích či publikacích.

Seznam vzorků dle pořadí při degustaci

Pinot noir 2021 zemské vino, Josef Licek
Rulandské modré 2021 pozdní sběr, Petr Mikulica
Pinot noir 2018 pozdní sběr, Elwine Velké Bílovice
Rulandské modré Nature 2018 pozdní sběr, Merlon
Pinot noir 2021 zemské víno, Petr Hloušek / Podle Hlouška
Pinot noir 2019 pozdní sběr, Chateau Mělník
Pinot noir Krásná hora 2018 výběr z hroznů, Milan Sůkal
Pinot noir 2021 zemské víno, Karel Novotný • 3. místo degustace, zlatá medaile
Pinot noir Novosady 2019 zemské víno, Petr Kočařík
Rulandské modré Nature 2017 výběr z hroznů, Merlon
Rulandské modré Grand Reserva 2018 výběr z hroznů, Milan Vašíček • 2. místo degustace, velká zlatá medaile
Pinot noir APRI 2019 výběr z hroznů, Thaya
Pinot noir Francle 2018 výběr z hroznů, Vinařství Plešingr • 3. místo degustace, zlatá medaile
Roučí The best of 2016 zemské víno, Jaroslav Springer • vítěz degustace, velká zlatá medaile

Roli kalibračního vzorku výborně splnil pinot Michala Kacetla z obtížného ročníku 2020. Velmi příjemně pitelné víno s výraznou ovocností marmelád z lesního ovoce, šťavnaté s jemnou tříslovinou v dochuti dostávalo většinou kolem 85 bodů jen s minimálním bodovým rozptylem.

Pinot noir 2021 zemské víno, Josef Licek

Mladý vinař z Bořetic Josef Licek mě především zaujal svými červenými víny. Prim sice hrála Frankovka, ale i pinot byl velmi obstojný a také slušně bodoval i v časopise Wine and Degustation. Sám jej nabídnul do testu a byl zvědavý, jak v opravdu nesmírně tuhé konkurenci uspěje.

O něco vyšší barva u mladého vína tak nepřekvapovala, u vůně měli někteří porotci strach, jestli tento mlaďoch zvládne velkou sklenici. Čerstvé peckoviny (višně, třešně) doprovázelo i granátové jablko, lesní ovoce a stopy dřeva a čokolády. Plná chuť oplývala vyšší tříslovinou, která postupem času podle nich působila lehce nezralým dojmem, v závěru i s hořčinkou. Pocitově vyšší alkohol následovala jemná těkavka a celek nepůsobil ještě úplně harmonicky.

Těžko říci, zda to byla oběť delší dekantace, typu sklenice, nálady nebo mladosti vína, dopadlo ale podstatně hůře, než jaký byl můj dojem z prvního setkání s ním na jaře. Známky se pohybovaly kolem 85 bodů, ale výsledek se k nim nakonec nedostal. Přitom v jarním Wine & Degustation to dotáhlo až na 85,88 bodů. Tuším, že při konzumaci po otevření by běžné publikum uspokojilo.

Rulandské modré 2021 pozdní sběr, Petr Mikulica

Toto víno mě zaujalo při letošních otevřených sklepech ve Velkých Pavlovicích a jeho výbornou formu jsem si ověřil na Národní soutěži vín. Oslovil jsem tedy Petra Mikulicu s prosbou o dodání vzorku do testu, který mi vyhověl.

Opět vyšší mladistvá barva, ve vůni byly pro hodnotitele zprvu trochu výraznější tóny jogurtu a smetany z malolaktické fermentace, postupně ale ustupovaly výrazné ovocnosti vařeného ovoce, kompotů. Jak z peckovin (švestka, třešeň, višeň), tak také bobulí (maliny, jahody). Vše podtrhovalo příjemně jemné dřevo svou nasládlou kořenitostí. V chuti potěšila svěží kyselinka, plné harmonické tělo s patrnou tříslovinou a výraznější mineralitou v delší slané dochuti.

Velmi dobře přijaté víno má navíc podle většíny dobrý potenciál i do budoucna, už teď ale určitě potěší. Vyhouplo se nad 87 bodů a zasloužilo si dokonce i jednu devadesátku. Prakticky stejného výsledku jako u nás dosáhlo i na letošní Národní soutěži (87,33). Ke cti mu navíc budiž cenová relace, je to jedno z mála vín, která se vejdou do 300 Kč.

Pinot noir 2018 pozdní sběr, Elwine Velké Bílovice

Pinoty Lubomíra Soukupa jsou zatím nedílnou součástí našich degustací. Většinou se nám díky jejich účasti podaří vždy objevit solidní nepříliš známé víno. Když jsem pana Skoupila oslovil s žádostí o víno do testu, vybral jako svého zástupce tento ročníkový mix 2017 a 2018.

Poprvé se objevila typická cihlová barva se světlejším meniskem, tentokrát s výraznějšími kaly (nefiltrovaná). Vůně se zprvu zdála degustátorům hodně divoká až živočišná, ale v tomto případě míchání a velká sklenice pomohly. Objevilo se vážnější dřevo, koření, lesní ovoce, červený pomeranč, ale také nazrálost a stopy lesního podrostu. Chuť s patrnou tříslovinou působila také už trochu nazrálejším dojmem, byla zároveň nasládlá (šípková marmeláda, vařené ovoce) i slaná, v delší dochuti se objevovala výraznější hořčinka.

Tady se porota se známkováním příliš neshodla, jedna část byla výrazně níže než druhá. Celkové hodnocení nakonec skončilo mezi 86 a 87 body, což je asi odpovídající aktuální kondici vína. To je myslím trochu za svým vrcholem, ale stále velmi odrůdově typické až učebnicové a určitě nemá nijak výrazně klesající tendenci. Dokáže tedy ještě potěšit spoustu vínomilců.

Rulandské modré Nature 2018 pozdní sběr, Merlon

Chardonnay od tohoto vinařství dosáhlo až na medailové příčky a pověst jeho pinotů výrazně zvýšily výsledky v časopisu Wine & Degustation. Protože šlo o jediného zástupce původem z Mikulovska, byl jsem rád, že vinařství nakonec poskytlo dva ročníky. Osmnáctku jsem zařadil blíže začátku degustace.

Zprvu se nazrálá vůně projevovala i animálními a zemitými tóny, postupně se ale otevírala do lesního ovoce (brusinky), peckovin (tmavé třešně) a koření s dotekem dřeva. To se stávalo výraznějším a promítalo se do chuti. Výraznější, ale zároveň nasládlé taniny se doplňovaly se znatelnou kyselinkou, přidávala se i pěkná slanost v dlouhé dochuti. Někteří porotci vnímali vyšší alkohol a víno jim přišlo méně harmonické.

Jinak ale v hodnocení nebyly výraznější rozpory, víno se líbilo a dokonce u něj ještě očekávali pozitivní vývoj pro další ochutnávání. Známka těsně pod 87 body se sice nepřiblížila té z letošního Wine & Degustation (89,5), ale o něco málo překonala loňskou Národní soutěž vín (86).

Pinot noir 2021 zemské víno, Petr Hloušek / Podle Hlouška

Petr Hloušek produkuje velmi malé množství vín, ale dominuje u něj právě tato odrůda. Červené Rulandské modré dělá dokonce ve dvou variantách z různých vinic a obě si zaslouží pozornost. Pro test jsme zvolili pinot z Čejkovic, který nám pan Hloušek ochotně poskytl.

Kvůli nižší pinotové barvě byly zřetelnější kaly (nefiltrované). Velmi přitažlivá vůně připomínala likérová vína – objevovalo se peckové i lesní ovoce, ale ve větší míře také sladké koření (vanilka, skořice, hřebíček, badyán) a také čokoláda. V chuti pro některé hodnotitele dřevo výrazně dominovalo, zajímavě ale vyplnilo tělo vína a spolu s hezkou ovocitou kyselinkou naznačovalo i dobrý potenciál ke zrání. V dlouhém kořenitém i slaném závěru se objevily jemné náznaky těkavek, ale v nijak rušivé podobě.

Elegance a potenciál tohoto vína stály za vyššími známkami. Víno je navíc velmi dobře pitelné a harmonické, i když vínomilce, kteří nemají v lásce moc výrazné tóny dřeva nemusí oslovit. Hodnocení vystoupalo na velmi pěkných 88 bodů.

Pinot noir 2019 pozdní sběr, Chateau Mělník

Víno mě doslova nadchlo na loňském Králi vín a považuji jej za nejlepší pinot tohoto vinařství v moderní historii. Už na začátku roku jsem si o něj do vinařství napsal (spolu s portugalem, který skončil druhý v našem tehdejším testu) a těšil se na jeho slepé srovnání s moravskou produkcí.

Vůně byla dle degustátorů dost neochotná rozvinout pozitivní stránky, které se projevovaly spíše až z prázdné skleničky. Jinak se nad ovocnost jahod, třešní a marmelád tlačily spíše nezdravé tóny acetonu či nakyslé kávy. Naopak jemná slaninka, dřevo či mírná zemitost rozhodně nepříjemné nebyly. V chuti překvapilo útlejším tělem, v závěru se projevovala výraznější hořčinka. Nepomáhal ani výraznější otisk dřeva s kávovými a čokoládovými tóny.

Zcela jistě zklamání večera. Víno působilo, jako by mělo už dávno to nejlepší za sebou a skončilo pod 85 body. Těžko říci, zda je to záležitost ojedinělé lahve nebo obecně nepříznivý vývoj. V naší databázi se také po loňských vysokých bodech už letos častěji objevují mnohem nižší. Loni byla největším úspěchem velká zlatá medaile na Králi vín (91 bodů), na podoblasti to pak bylo pěkných 87,67 bodů, Průvodce nejlepší vína ČR 2022-2023 (dále jen Průvodce) se přiklonil k 88. Osobně se ještě rád v Salonu vín přesvědčím, v jaké kondici bude víno tam, zda budu mít štěstí na lepší lahev.

Pinot noir Krásná hora 2018 výběr z hroznů, Milan Sůkal

Kvůli korkové vadě se odsunula premiéra pinotu od jednoho z nejvýraznějších producentů až na letošní test. Tentokrát se to už podařilo. Z archivu známého jsem dodal Krásnou horu, což je sice ze škály pinotů Milana Sůkala ten potenciálně „nejmenší", zároveň mě překvapil na jedné jarní degustaci svou kondicí.

Vyšší barva předznamenala lehce kabernetový charakter aromatiky. Výrazná ovocnost ostružin, přezrálého černého rybízu a zahradního ovoce se snoubila s kořením a hořkou čokoládou. Postupně sílila linka tmavých třešní či kandovaného ovoce. Malá skupinka porotců ale jako by měla jiné víno, vnímali v něm zelenost, okurky či jogurt, což jim kazilo i dojem z chuti. Větší část ocenila zakulacené tělo s patrnou, ale už uhlazenější tříslovinou.

Po odstranění mezních hodnot se nakonec rozptyl známek urovnal a z výsledku nad 86 bodů lze vyvodit, že víno ještě rozhodně může potěšit. Není ale pochyb, že už bylo i v lepší kondici a nikam výše se posouvat nebude. K případné delší archivaci bych od Milana Sůkala doporučili spíše Kukvičku, která mívá každoročně o něco větší potenciál.

Pinot noir 2021 zemské víno, Karel Novotný

Víno s titulem šampiona slovácké podoblasti mě na Národní soutěži vín vysloveně nadchlo. Byl jsem proto velmi rád, když pan vinař souhlasil s dodáním vzorku do našeho testu a velmi zvědavý, jak obstojí v ještě tužší konkurenci.

Víno potřebovalo ve sklenici trochu více času na prodýchání. Pak se dle hodnotitelů objevovala velmi ušlechtilá vrstevnatá vůně po lesním ovoci, marmeládách, ale i květech, sladkém koření a dřevu. Výborná struktura chuti prozrazovala použití kvalitních dřevěných sudů. Robustní tělnaté víno působilo nasládlým dojmem, ale přitom nechyběla ani příjemná svěží kyselinka či mineralita. Velmi dlouhý závěr byl zakončen lehkou hořčinkou.

I když se objevily hlasy, že víno trpí příliš vysokým obsahem zbytkového cukru, převažující dojmy byly pozitivní. Často zaznívalo překvapení nad dospělostí tak mladého ročníku a výrazná shoda, že se jedná o velké víno. Padlo pět devadesátek a dalších několik hodnocení se jí blížilo. Celkově to ale na ni těsně nestačilo, víno skončilo na 89 bodech a děleném třetím místě degustace se zlatou medailí. Jak jsem již zmínil, má už z letoška titul šampiona Slovácka, kde dostalo 91 bodů, Prague Wine Trophy byla ještě výše (95 bodů).

Pinot noir Novosady 2019 zemské víno, Petr Kočařík

Vína Petra Kočaříka jsou velkým pojmem, v minulosti už se jim i v našich testech dařilo obsazovat medailové příčky. Pinot noir jsem ale nasadil poprvé, tentokrát jsem totiž vydržel jeho archivaci a nevypil jej dříve, než měl šanci se konkurenci postavit.

Vůně ještě v době degustace nebyla příliš otevřená (navzdory delší době od otevření lahve a použití velké sklenice) a jako by stále něco skrývala. Degustátoři nejčastěji zmiňovali lesní ovoce, třešně i jahody jak v čerstvém stavu, tak i transformované (sušené, marmeláda), ale také koření, jalovec, šalvějový bonbon či kůru citrusů. V chuti na někoho působilo přísnějším dojmem s vyšší kyselinkou, ale harmonickou a elegantní tříslovinou. Někteří si všimli minerálu, jemné zemitosti a dlouhé dochuti s trochu výraznějším alkoholem.

Známky nicméně vypadaly, jako bych servíroval dvě různá vína. Jedna část stolu měla ve sklenici málo harmonické uzavřené víno bez výraznějšího těla, druhá naopak nesmírně elegantní, složitější a vrstevnaté víno. Nešlo přitom o míru zkušeností, ale vysloveně polohu u stolu. Hodnocení se rozcházelo zdaleka nejvíce ze všech vín. Čtyřikrát devadesát a více bodů, ale také čtyřikrát jen málo nad 80. Průměr tak skončil na 87 bodech a vlastně o ničem moc nesvědčí. Snad jen o tom, že na toto víno asi nebude zcela jednoznačný názor. A já osobně si budu muset ještě jednu lahev otevřít co nejdříve a zjistit, zda se vyvíjí podobným směrem, nebo má charakteristiky blíže mým předchozím zkušenostem. Ostatně v naší databázi mělo víno prozatím jen devadesátky. Jistý pokles hodnocení lze vypozorovat ale i v odborných publikacích. Zatímco v Průvodci 2021-2022 to byl nejlepší pinot ČR se ziskem 95 bodů, v letošním testu Wine & Degustation stejných autorů už dostalo „jen" 88,38 bodů.

Rulandské modré Nature 2017 výběr z hroznů, Merlon

Druhé starší víno tohoto vinařství jsem kvůli ročníku zařadil až k závěru degustace. V archivu vinařství už zbývají jen jednotky lahví tohoto vína, které ještě před pár lety žádného velkého úspěchu nedosáhlo a začalo se prosazovat až v poslední době.

Velmi sladká vůně už svou nazrálostí prozrazovala starší ročník. Ve svých poznámkách porotci uváděli lesní jahody, marmeládu, rozinky, ale také květy fialky a pivoňky, koření, kůži a tóny dřeva. V chuti se nejvíce pozastavovali nad neuvěřitelně zábavnou šťavnatostí, která je pro tak starý ročník neobvyklá, stejně jako výraznější tříslovina, dodávající stále pevnou strukturu. V delší dochuti nechyběla ani příjemná slanost a kořenitost.

Tentokrát už si byly známky celkem podobné, třikrát se objevila i devadesátka. Konečné hodnocení lehce nad 88 body je pro tento ročník myslím velmi slušné, i když se nepřiblížilo 90,75 bodům z letošního Wine & Degustation. Každopádně nejeví žádné známky únavy, takže jestli jej ještě máte v archivu, můžete si gratulovat.

Rulandské modré Grand Reserva 2018 výběr z hroznů, Milan Vašíček

Milan Vašíček byl vždy vinařem, který uměl především zajímavá bílá vína. Letos ale nad vším čněly úspěchy Pinotu noir 2018, který sbíral velké medaile, jakoby to byla samozřejmost. Zkusil jsem pana Vašíčka oslovit s žádostí o poskytnutí vína do našeho testu, které bylo vyhověno.

Víno se prezentovalo opravdu výraznou a mnohoslibnou vůní. Sušené ovoce (jahody, maliny, brusinky), marmelády, sladké koření s jemným jehličím. Jak shrnul jeden hodnotitelů –⁠ „trochu vánoční vůně". V chuti také působilo nasládlým dojmem, nechyběla ovšem kyselinka, mohutnější a dobře zakomponované sladší tříslo, elegance alkoholu a dlouhé dochuti.

Víno v naprosto ideální kondici, i když se objevilo i pár hlasů, které mu vyčítaly přílišnou nasládlost či vyšší obsah alkoholu. Sedm devadesátibodových hodnocení jasně ukázalo, že se líbilo a na 90 bodů to nakonec dotáhlo i celkově. Tím si zasloužilo velkou zlatou medaili a druhé místo v naší degustaci. Letos už má na svém kontě dvě prestižní podobně vysoká ocenění. Stejně jako u nás dopadlo na Národní soutěži vín, v Králi vín dokonce bralo 92,2 bodů a titul nejlepšího červeného vína soutěže.

Pinot noir APRI 2019 výběr z hroznů, Thaya

Když šlo o zástupce Znojemska, nemusel jsem se dlouho rozmýšlet. Vinařství Thaya produkuje ikonické pinoty. Už v Salonu vín 2022 jsem si vyhlédnul jeho APRI, které tam patřilo k vůbec nejlepším červeným.

Zprvu hodně uzavřená spíše smrádkově dvorečková vůně se jen pomalu otevírala do příjemnějších tónů tmavého peckového i bobulového ovoce, koření, ušlechtilého dřeva a kouře s jemnou herbální linkou. V chuti naopak víno zaujalo vrstevnatostí s pěknou strukturou tříslovin, nechyběla v něm slanost a mineralita s čokoládovým dozníváním.

Devadesátka zůstala mezi degustátory osamocena a celkový průměr zůstal pod 89 body. Před degustací jsem toto víno tipoval výše než na páté místo, ale pocitově bylo opravdu loni ještě o něco svěžejší a atraktivnější. Osobně bych jej dle této konkrétní lahve už o mnoho déle neskladoval a spíše si ho užil v aktuální kondici.

Pinot noir Francle 2018 výběr z hroznů, Vinařství Plešingr

Vinařství Plešingr obhajovalo vítězství z našeho předchozího testu (tehdy s Franclemi 2013), a tak jsem jej požádal o dodání nástupce do degustace. Pan Plešingr si z aktuálního sortimentu zvolil nejnovější ročník 2018.

Zpočátku spíše oxidativní vůně se vymíchávala v zajímavý vějíř vjemů. Hodnotitelé zaznamenávali převážně ovocné tóny višní, třešní a lesního ovoce, objevovala se ale i jemná kůže, podrost či dřevo a hrozinky. Působila velmi jižním dojmem, zazněl příměr k italským vínům. Příjemně šťavnatá chuť ozvláštněná kořenitým, kouřovým, ale zároveň i čokoládovým projevem dřeva nebyla extra mohutná, ale velmi komplexní a šarmantní. V závěru se více prosazoval alkohol a připomínal výjimečnou vyzrálost hroznů projevující se i nasládlostí.

Shoda panovala na vysoké kvalitě vína, které ale bylo obklopeno přece jen luxusními kousky. Ani tři devadesátky jej neposlaly nakonec výše než na 89 bodů a dělené třetí místo degustace se zlatou medailí. Oproti Králi vín (92,8) a Národní soutěži vín (90,67) je to bodově níže, ale pořád na špici výsledků v nebývale velké konkurenci.

Roučí The best of 2016 zemské víno, Jaroslav Springer

Jaroslav Springer platí za jednoho z vůbec nejuznávanějších producentů této odrůdy v republice. V minulé degustaci se mi příliš nepodařilo zařazení „základní" Benovy rezervy z ročníku 2016, ale byl jsem si téměř jist, že Roučí s přídomkem The best of (výběr nejlepších sudů v daném ročníku) to i po dalších dvou letech zvládne. Ve své době to totiž bylo myslím vůbec nejlepším červeným vínem ČR a s tímto vědomím jsem testu obětoval poslední lahev ze svého archivu.

Tentokrát se nemuselo na nic čekat, aristokratická vůně se projevovala od prvního okamžiku. Klasické ovocné tóny jahodové marmelády či sušeného lesního ovoce se snoubily s kořením a zatím nejvýraznější minerální linkou. Porotci zaznamenali i náznaky podrostu, jeden z nich komplexnost vyjádřil stručným „lesní všechno". V chuti se potvrzovalo, proč jsou pinoty tak výjimečné, i když třeba nepůsobí tak mohutným dojmem jako kabernetové odrůdy. Neuvěřitelně pitelné víno, i po letech stále šťavnaté, ukazovalo svou nasládlou ovocnost zaobalenou hebkým tříslem s dlouhou kořenitě slanou dochutí.

Prosadilo se i přes to, že mělo „jen" 13 % alkoholu, tedy spolu s pinotem od Petra Hlouška vůbec nejníže v celém testu a podávalo se až na samém konci degustace po mladších „nabušenějších" vínech. Pro šest porotců šlo o nejlepší víno večera, zasloužilo si sedm devadesátibodových hodnocení a s průměrem blízko 91 bodů, tedy ziskem velké zlaté medaile, v testu zvítězilo. Kdybyste přece jen ještě lahev tohoto vína měli nebo někde potkali, určitě si ji náležitě vychutnáte, stále patří mezi tuzemské skvosty.

Pijte pinoty v kondici

Ačkoliv jsme degustaci zakončili starším vínem, které archivaci vydrželo, při její přípravě jsem se setkal s mnoha, která to „nepřežila". Spíše výjimky tedy potvrzují pravidlo, že pokud se vám nějaký pinot bude líbit v aktuální kondici, moc dlouho si jej nešetřete. Ostatně ročník 2021 vypadá velmi nadějně a ještě lépe mluví vinaři o dvacettrojce, takže výborných vín bude určitě na trhu dost. Radost trochu kalí fakt, že ceny špičkových červených vín už bývají skutečně výrazně nadprůměrné a netýká se to jen modrých ruland. Najít opravdu dobrý kus s cenovkou pod 300 Kč není jednoduché a i některá vína nad touto hranicí nemusí splnit vaše očekávání. Vinaři ale dozajista u nás kvalitní pinoty připravit umí.

Ohlas porotce

Vít Sedláček ml., vinař (Vinařství pod Nechory, Vitas):
Úroveň byla perfektní, překvapil mě opravdu velmi dobrý výběr vín, kdy všechny pinoty měly něco do sebe a nebylo žádné víno, u kterého bych se nudil. Více než polovina vín byla opravdu nadstandardních, takže je velmi těžké vyzdvihnout jen jedno z nich. Dlouho mi zůstala v hlavě tři.
Nejvíce při slepé degustaci zaujal pinot ročníku 2018 od vinařství Plešingr. Šlo poznat, že surovina byla opravdu perfektně vyzrálá. Nádherná vůně po lesním ovoci, ostružinách a přezrálém peckovém ovoci, velmi bavilo již na nose. Po prvním doušku jsem věděl, že mě toto víno bude opravdu bavit. Pečená povidla, uzenost, kouřovost, velmi dlouhá dochuť. Po pár minutách ve skleničce se otevíralo a bylo čím dál lepší. Velmi příjemně mě také překvapil pinot 2018 z Prušánek od Milana Vašíčka. Výborná tečka na závěr v podobě Roučí 2016 od Jaroslava Špringera nemohla chybět.

Užitečné odkazy

Encyklopedie – odrůda Rulandské modré
Shrnutí redakčních testů 2022 a plán pro rok 2023