Salon vín 2017 – první dojmy

Stovku vín zařazených do salonu jsme lehce okomentovali už těsně po jejím zveřejnění, přesto nás v daném prostředí valtického zámku a v konkurenci sta vzorků dokázala některá překvapit. Obecně si troufáme tvrdit, že sestava bílých vín je výrazně lepší než v loňském roce.

Vlašáky a veltlíny ozdobami salonu

Pamatuji si zejména na rok 2014, kdy jsem doporučoval Ryzlinky vlašské nechat na samý závěr degustace. I letos platí, že vlašáky jsou v salonu prakticky tím nejlepším, a ještě se k tomu přidaly i fantastické veltlíny. Mezi pěti vzorky Ryzlinků vlašských bych nenašel vysloveně slabý kousek, u veltlínů ční kvalitou zejména znojemské VOC Travníčka a Kořínka (č. 6) a pozdní sběry Vinařství Starý vrch (č. 10), Vinařství Šoman (č. 11) a terroirová řada Vinařství Volařík (č. 15). U těch jsem se výrazně blížil magické devadesátibodové hranici na stobodové hodnoticí stupnici.
Zatímco Neuburskému od vinařství Sedlák jsem už několikátým rokem na chuť spíše nepřišel, překvapením byla pro mě výrazná „večerka" od Znovínu (č. 16), jakostní víno za hubičku a přitom tak zajímavé, to už tady dlouho nebylo. Tato odrůda má v salonu zastoupení po sedmi letech – naposledy se sem dostal ročník 2008 od vinařství Kovacs.

Burgundské odrůdy v přesile

Velkou početní převahu mají letos bílé burgundské odrůdy. Chardonnay (9 vzorků), Rulandské bílé (10 vzorků) a Rulandské šedé (2 vzorky) tvoří pětinu Salonu, z první skupiny suchých a polosuchých bílých vín je to pak plná třetina.
Po výrazných vlašácích a veltlínech se žádná bomba nekoná, ale i zde se najdou pěkné vzorky. Zaujaly dvě burgundy „na dřevě" – Chardonnay od Vinařství Fučík (č. 21) a Rulandské bílé Františka Zapletala (č. 30). Milovníky vanilky potěší panenská sklizeň Chardonnay ze Spielbergu (č. 24), naopak velmi vyzrálým vínem je Pinot Blanc od Kolby (č. 28). Ten si žádá delší čas i na degustaci, rozhodně mu jej dopřejte.
Překvapí sice přímočařejší, ale výborně odrůdová rulanda bílá od Zámeckého vinařství Bzenec (č. 32), vedle jejich šampiona další víno z řady Collection 1508. Krásně krémovou rulandu pak v salonu představuje Waldberg Vrbovec (č. 34). A není to poslední víno, kterým dokazuje, že ležení na kvasnicích výborně zvládá a pozvedává vína na vyšší úroveň.
Ačkoliv je Rulandského šedého v salonu letos pomálu, tyto dva vzorky patří k nejzajímavějším. Vinselekt Michlovský (č. 37) zopakoval svou účast z loňska a jeho „šeďák" nazrává do neuvěřitelného šarmu. Kamil Prokeš (č. 38) kontruje mladou patnáctkou, zatím podstatně ovocnější, ale s velkým potenciálem.

Zpestřením expozice jsou cuvée, rýňáky si drží kvalitu

Tři cuvée jsou příjemným oživením Salonu. U Waldbergu (č. 39) bychom mohli zopakovat prakticky totéž co u jejich bílé rulandy. Jejich mix veltlínu a ryzlinku mi dokonce chutnal doma ještě podstatně více než v Salonu – neuvěřitelně pitelné víno, kterému byste tak nízký zbytek cukru (0,6 g) nehádali. K Sonberku (č. 40) asi nemá smysl nic moc dodávat, jejich cuvée v burgundském stylu si získává pozornost již od ročníku 2011, kdy jej představili poprvé. Je to zajímavý a netradiční počin na tuzemské scéně. U Cuvée Thomas (č. 41) Vína Hruška jsou sice zmíněny odrůdy Rulandské bílé a Ryzlink rýnský, z aromatiky i chuti je ale jasné, že tam je přítomna i nějaká „voňavka", osobně jsem tipoval tramín.
Mezi ryzlinky jsem ocenil krásně čistý projev dvou vín od Vineselektu Michlovský (č. 43 a 46). U rýňáku Kamila Prokeše (č. 48) jsem si jenom povzdechnul, že už mám doma pouze jednu lahev, protože navzdory mému původnímu odhadu ze své vitality nic neztrácí. Naopak jeho dochuť se mi nyní zdá ještě delší a výraznější než za mlada.
Skeptický jsem původně byl z vítězství Šaldorfského kraváku Piálka & Jägera (č. 55) ve znojemské nominační soutěži. Nicméně tady se potvrzuje, že to je víno na dlouhou trať a zejména v plnosti těla se mu nemohou jiné tradiční moravské sauvignony vůbec rovnat. Z dalších aromatických odrůd je potřeba vyzdvihnout pěknou suchou Volaříkovu Pálavu (č. 60) a Tramín bratrů Košutů (č. 61).

Nevýrazná polosladká, červených po málu

Při ochutnávání tuzemské produkce v průběhu roku by si člověk řekl, že proporcionálně by měla být polosladká vína ve většině i v salonu vín. Ale ruku na srdce, těch opravdu špičkových mnoho nenajdete. I ve Valticích mezi nimi jen stěží hledám nějakou bombu. Letos se k tomu nejvíce přibližuje Rulandské bílé od vinařství Šabata (č. 65), které je opravdu odrůdové a s hodně dlouhou dochutí. Celkem zajímavý je i Tramín červený Stanislava Škrobáka (č. 71). Této odrůdě vyšší cukr sluší, ale mám-li jej porovnat se suchým vzorkem od Košutů, ten u mě jednoznačně vítězí.
Jak jsme již několikrát zmínili, červených je letos v salonu velmi málo. Já jsem ale raději, když expozice odráží úroveň tuzemské produkce, než aby na sílu byla zařazována vína jen podle barvy či místa původu (připomíná to pak „pozitivní diskriminaci"). Nicméně je pravda, že bílých je opravdu přehršel, a tak se u mě dostavovala potřeba neutralizace výraznějších kyselinek příjemným červeným vínem.
Zatímco Zweigeltrebe od Vinařství Kovacs (č. 78) je nádherně ovocné a lehčího střihu, pořádně nabušená je Frankovka od Víno Botur (č. 81). Hodně výrazné třísloviny, vysoký alkohol, vysloveně jižní styl, na závěr tříhodinové degustace možná až příliš omračující. Mezi odrůdami hrají prim pinoty, nešlápnete vedle s žádným z nich. Nejpříjemnější mi byl (i díky ceně) zástupce od Martina Šebesty (č. 85), ale velký potenciál cítím z bariku Štěpána Maňáka (č. 86). Vinselekt Michlovský (č. 87) zase překvapil až kabernetovými tóny. Ale na červené je ještě čas, osobně si jejich podrobnější zkoumání nechávám až na další měsíce.

Ke klasické stovce vín je aktuálně přidán set dvaceti vín oceněných stříbrnou medailí, tedy účastníků finálového rozstřelu 200 vín. Počet vzorků vám tak vystačí určitě na několik návštěv. Doslechli jsme se, že návštěvnost stále výrazně stoupá až do ne úplně příjemných počtů, zvláště pro poctivé degustátory, nicméně zapálené vínomilce s touhou poznávat tuzemská vína zde vždy velmi rádi přivítají. Věříme, že budete degustovat s mírou a respektovat i ostatní degustující. Napište nám po své návštěvě také své favority letošní expozice a nezapomeňte je ohodnotit v naší databázi.