• Tři deci do skla

    Na začátek se musím k něčemu přiznat. Nepovažuju se tak úplně za vinného nadšence. Mám víno rád, ale stějně tak mám rád třeba pivo, cidre nebo dobré jídlo. To sice neznamená, že si o víně rád nečtu, v knihovně mi nejedna publikace o božském moku leží, ovšem třeba s kuchařkami a knihami o jídle prohrávají na plné čáře. Přesto je mi nad slunce jasné, že víno si zaslouží sklenici jemu určenou a tom bude tohle malé zamyšlení.
  • Kdesicosiář aneb vaření s vínem, díl 2: Alsasko, ryzlink a zéli

    První dva měsíce tohoto roku si Kdesicosiář vzal neplánovanou dovolenou. Jako malé odčinění proto tentokrát servíruju dvojitou porci. Podíváme se do země ryzlinku zaslíbené, kraje co se zove Alsasko. Tenhle kus Francie je plný kopců, vesnic co se jmenují německy, ale taky vinic a polí se zélim. Na loukách se pasou krávy s ovcemi a pod loukama ve vepřínech chrochtaji vepři. Je jasné, že tenhle výlet si dva recepty rozhodně zaslouží.
  • Vaření s vínem - vepřové na víně, řecké AFELIA

    Ernest Hemingway když někdy začínal novou povídku a nemohl s ní hnout, seděl u krbu, vymačkával pomerančovou kůru do jazyků plamene, díval se jak do modra prská a hledal jednu poctivou větu. Mám to podobně pokaždý, když mám něco napsat a daří se mi to málo, pokud vůbec. Teď jsem si tímhle úvodem vypůjčeným z Pohyblivýho svátku docela pěkně pomoh a dál už to snad nějak půjde. Případně ještě udělám kličku zpátky do knížky, tam kde kníratý představitel ztracený generace splachuje ústřice svěžím bílým vínem. Tušíte-li, že se budeme motat kolem nerozlučný dvojky jídlo a víno, máte recht.

Hodnocená vína

Hodnocení 1–3 z 103102