Festival otevřených sklepů Bzenecko 2025: Spousta zajímavých bílých, červená trpěla chladem

Trojí cena vstupného za kompletní služby

Zachováno zůstává zvýhodnění brzkého nákupu vstupného hned v několika vlnách. Ti, kteří stihli vstupenku objednat do 30. června, za ni zaplatili 1390 Kč, cena se pak postupně v dalších vlnách zvedala o stokorunu a končila na 1690 Kč při platbě na místě. 300 Kč z této částky byla hodnota kuponů na vína. Vedle volné degustace a festivalové dopravy autobusy po dva dny byl příjemným bonusem tištěný katalog, propiska, praktická plátěná taška a sklenice s nosičkou.

Degustační místa byla otevřena v sobotu od 10. do 20. hodiny a znovu i v neděli v kratším čase od desíti do tří odpoledne. Doprava fungovala výborně, jediným úzkým hrdlem se ukázala být sklepní kolonie Vlkoše, kde se muselo z hlavních linek přesedat do kapacitně mnohem menšího autobusu. I vzhledem k velkému zájmu účastníků tento od prvopočátku nestíhal. Většinou stačilo počkat si 20 minut na další spoj, v největší špičce pak byl organizátory operativně přidán ještě jeden interval spoje navíc.

Dostatek občerstvení a vína ovlivněná chladem

Tentokrát nebyl žádný důvod zoufat si nad nedostatkem možností občerstvení. Všechny zapojené obce jich nabízely přehršel a ve většině byly k dispozici i tamní podniky se standardním provozem, které se k festivalu nijak nevztahovaly.

Že je senzorické vnímání vín velmi ovlivněno okolním prostředím (ve kterém se často vyskytují právě například pachy z připravovaných jídel apod.), jsme si už nějak zvykli ze všech podobných akcí. Na velkou nevýhodu volby venkovních prostor k prezentaci vín ale upozorňujeme prakticky jen u akcí v chladnějším období. Nejvíce ubližuje červeným vínům, která si člověk při určitých teplotách zkrátka ani nemá jak ohřát (sám má ruce zkřehlé) a příliš pozitivních zážitků z jejich degustace tedy nemá. Pokud teploty padnou ještě hlouběji, dostávají „na frak" i vína bílá a tehdy už nemají žádné venkovní degustace smysl.

Je pochopitelné, že vinařství nemají příliš na výběr, pokud je druhou možností k prezentaci vedle venkovního stánku vnitřní prostor s malou kapacitou, kde se byť i pět lidí už tísní. Chápeme tedy, že někdy jde jen o volbu menšího zla. V tom případě by bylo ideální zkusit nějak teplotu alespoň červených vín uchovat, aby jejich degustace zůstala potěšením a vína mohla plně ukázat svůj potenciál.

Pár tipů na pěkná vína

Podařilo se nám splnit náš původní plán. Žádná obec tak nezůstala nenavštívena a u vinařství to byla jen taková, která jsme vynechali záměrně například proto, že jsme jejich vína ochutnali v nedávné době. Díky festivalové aplikaci jsme si všechny zastávky a degustace naplánovali již předem a na místě už jen mírně improvizovali s ohledem na prostředí a vývoj degustace.

Bzenec

Tím, že jsme si zvolili Bzenec jako úvodní místo, jsme se vyhli většinou nejpřeplněnějším ranním spojům. Měli jsme zde sice vytipováno nejméně vinařství k návštěvě (jsme celkem pravidelnými hosty jiných zdejších akcí), zato vcelku hodně vín, od kterých jsme měli nemalá očekávání. Z desítky vinařství jsme navštívili čtyři, kterým jsme se delší dobu věnovali.

• Rozhodně se vyplatilo stavit se ve Vinum Moravicum, které přesvědčilo nejen kvalitou, ale i vysokou pitelností svých vín. Mohli jste zvolit prakticky jakékoliv a nebyli zklamáni. Třeba mladistvé, šťavnaté a dlouhé Sylvánské zelené, výrazně aromatický Ryzlink rýnský s přezrálými meruňkami nebo o rok starší vrstevnatý Aurelius či suchou Pálavu s výraznými tóny citrusů, koření a zázvoru. A nespálili jste se ani u červených. Příjemně ovocité Zweigeltrebe vytvořilo předpolí pro vrstevnatější a strukturovanější starší ročníky Cabernetu Sauvignon a Frankovky.

• Žádné slabé víno jsme neobjevili ani v Kněží hoře. Už ta ze základní řady si zasluhovala pozornost. Třeba kořenitý a překvapivě slaný veltlín, Johanniter s tóny kompotovaných rynglí a mandarinek, či sladší Tramín s čajem, růží a žlutým ovocem, ale také překvapivou kyselinkou. Vyšší řada ale přece jenom nabídla ještě něco navíc. Třeba Pálava z dubového sudu oplývající kořenitou vůní s tóny čaje, citrusů a nektaru na nose, jemnou vanilkou v jinak výrazně ovocité chuti s příjemnou krémovostí a slaností. Kandidátem na nejlepší víno celého víkendu bylo bezpochyby Chardonnay ze Strážnice. Omamná vůně subtropického ovoce, vanilky a máslových sušenek se promítala do neuvěřitelně harmonické, šťavnaté a krémové chuti s dlouhou dochutí kapučína. Cabernet Sauvignon působil na ročník velmi svěžím a ovocitým dojmem, ostružiny a černý rybíz na nose doplňovala jemná čokoláda a v chuti sladké koření. To u Frankovky jsem měl pocit, že se posunula právě až do tónů tabáku typičtějších pro kabernety. Mnohem výraznější projevy dřeva i patrný alkohol, ale také výborná struktura a délka.

Vlkoš

Vlkoš byl vlastně jedinou obcí s typickou sklepní kolonií, což většině návštěvníků evidentně imponovalo, a tak tam mířili ve velkých počtech. Výrazně tím toto místo ožilo, čemuž přispěl i bohatý kulturní a gastronomický program. Ze zdejších šesti sklepů jsme žádný nevynechali a některým se věnovali i delší čas.

• U Ladislava Esterky zaujal bílý kabernet s kořenitou vůní doplněnou hruškovým kompotem, v chuti pak výraznou stopou bílé papriky, bylinek a koření. Byla zde také jedna z mála možností ochutnat oranžové víno, v tomto případě z Tramínu. Přes delší maceraci nebyla jeho barva nijak výrazně sytá, ale jinak výrazná senzorika karamelizovaných tónů pomeranče a kombinace nasládlosti i slanosti prozrazovala, že technologie nebyla úplně tradiční. Nejpříjemnějším překvapením bylo Rulandské modré 2023. Vůně zprvu inklinovala k sušeným švestkám, později se objevilo spíše kandované ovoce, koktejlová třešeň. V chuti ale dominovala ovocitá šťavnatost třešní s dlouhou dochutí.

• Zdejší vinaři také předvedli několik přírodně sladkých vín nad 100 gramů cukru. Navzdory vysokému přívlastku si Solaris Vinařství Holakovský zachoval vcelku odrůdové charakteristiky s nektarinkou a mandarinkou, které intenzivně prostupovaly vůní i chutí. Osobně bych přivítal ještě o něco více kyselinky a možná i trochu delší dochuť. V tomto směru na tom byl lépe Solaris Stella Vinařství Jaštík, který ale už senzorikou spíše směřoval k přezrálému tropickému ovoci a cibébám.

• Opravdu velmi široké portfolio představil Vinný sklep u Štipčáků. Už v nabídce zaujalo vcelku netradiční Sylvánské zelené z dřevěného sudu s medem, žlutým ovocem a výraznější herbální linkou. Na nose velmi výrazný a vrstevnatý Ryzlink rýnský přinesl med, nektar a kvetoucí akáty, v chuti pak výraznou kyselinku, ale i hutné tělo. Za studena macerovaný Hibernal nebyl nijak převoněný, bezy, citrusy a bylinky se příjemně prolínaly vůní i chutí. Příjemným překvapením byla jen těsně suchá Pálava s nasládlou vůní citrusů a peckovin, ale hlavně výraznou chutí s jemnou slaností a medovým závěrem. Hezkou slanost předvedla i Frankovka s jemnou tříslovinou a delší dochutí.

Vracov

Do Vracova jsme se dostali v sobotu večer, kdy již pomalu padala tma. Zastavili jsme se ve všech šesti zdejších vinařstvích, i když Vinařství Šebesta a Fridrich jsem přenechal jen svým kolegům, protože jsem jejich vína ochutnával v létě a zde již zveřejnil podrobnější články (připomenout si je můžete kliknutím na odkaz pod jménem příslušného vinařství).

• Už jen svou přítomností překvapilo čejkovické vinařství Hajduch a ještě předvedlo solidní rýňák s tóny citrusů a peckovin, plný a přitom hezky šťavnatý.

• Poprvé jsem ochutnal trochu více vín Vinařství Pánů z Lipé a rozhodně potvrdila očekávání, která člověk má po přečtení původu hroznů. Například špičkový vlašák z Ořechové hory s tóny ořechů a hrozinek a intenzivní dlouhou chutí. Ještě hodně mladý Ryzlink rýnský tratě Za cihelnou s převahou citrusů nebo šarmantní Chardonnay z Klínků s výraznou vůní subtropického ovoce a nektaru.

Kyjov

Až na neděli jsme si nechali kompletní sestavu vinařů v Kyjově. Nebylo to složité, většina z nich byla rozložena v úzkém okruhu kolem radnice. Vzhledem k přívětivějšímu počasí jsme v tomto případě venkovní stánky na jednom místě spíše uvítali, ale neuměli si představit, že bychom zde trávili chladný a deštivý sobotní večer.

• Příjemné nedělní ráno bylo doprovázeno víny Vojtěcha Kölbela. Třeba s bílou rulandou VOC, hezky krémovou s citrusy, žlutým ovocem a vanilkou a trochu patrnějším alkoholem. Těžší vůně Sauvignonu představila velmi široký vějíř ovoce, v chuti byla patrná nasládlost, ale také příjemná mineralita. Rulandské modré se zprvu prezentovalo až marmeládovou vůní s jemným tónem ožehlého třešňového dřeva, nasládlá ovocnost dominovala i v chuti s delším dozníváním kandovaných třešní. Trochu výraznější projev bychom očekávali od cuvée netradičních odrůd, ale rozhodně bylo velmi dobře pitelné.

• Ve vedlejším Vinařství Seloucký z bílých vín nejvíce zaujalo Chardonnay s čistým odrůdovým projevem tropického ovoce, ale možná až trochu moc výraznou nasládlostí. A bylo tady k ochutnání i velmi pěkné červené, typické cuvée Cabernetu Sauvignon a Merlotu s tóny lesního ovoce a tabáku a sice ještě trochu hrubší tříslovinou, což ale můžeme přičíst mladistvosti. Plné a harmonické s dobrým potenciálem.

• Velká škoda, že se na náměstí ve stánku Vinařství Josef Dufek zaměřili převážně na sladší vína ročníku 2024. Když totiž člověk ochutnal suchá vína starších ročníků, patřila k nejlepším vínům víkendu. Naprosto skvělé Rulandské bílé s enormní mineralitou, která není nijak všeobecně přístupná. Šťavnaté, plné, krémové a velmi dlouhé. Povedl se i Ryzlink rýnský, spíše květinový s náznakem koření, v chuti vcelku strukturovaný, pěkně šťavnatý a delší s patrnou slaností.

• Prakticky žádné průměrné víno jsme nepotkali u Štěpána Maňáka, všechna zdolala opravdu vysoké laťky. Ta nejlepší bychom hledali mezi bílými. Chardonnay by sice ještě slušelo trochu více kyselinky, ale kompozice vůně žlutého ovoce, melounu, banánu a citrusů s krémovostí a plností chuti byla okouzlující. Pověst potvrdil Sauvignon s vůní inklinující až k novosvětským vínům s kombinací ovocitosti a velmi jemné travnatosti. V chuti pak překvapí plností a vrstevnatostí, působí až vážným dojmem. A opomenout nemůžeme Sylvánské zelené, které sice úplně nezakryje vyšší alkohol, ale intenzivní nasládlá vůně a chuť sadového ovoce (převážně hrušek) spolu s jemnou slaností je natolik plná a dlouhá, že si člověk rád dopřeje i další doušek.

• Hodně širokou baterii vín vystavilo i domácí Vinařství Šalša. Pochválit u něj musíme zejména Ryzlink rýnský s výrazně sladkou vůní meruněk a akátu, která se promítá i do intenzivní, plné a dlouhé chuti. Na jinak špičkovém Chardonnay VOC mrzí opravdu znatelný obsah cukru a je zajímavé, že suché víno stejného ročníku zatřízené také do VOC Kyjov je vlastně mnohem méně ovocité a aromatické, i když mu krémovost nechybí. Skvěle pitelná a ovocitá je Frankovka, žádné velké víno, ale nebude se vám chtít ji přestat pít.

Po jarním festivalu v Modrých horách s dominancí červených vín to byla na Bzenecku zase úplně odlišná destinace s jinými víny, vínomilci tak mohou jeho prostřednictvím poznávat různé kouty Moravy. Právě tato pestrost je výbornou motivací pro návštěvu dalšího festivalu (jaro 2026 bude na Hustopečsku). Vracov má trochu nevýhodu malého počtu oficiálních vinařství, v ostatních obcích si ale umíme představit účast i na jejich samostatných akcích otevřených sklepů. Každá má svou osobitou atmosféru a lze v nich najít zajímavá vína.