Historická vinice na Špilberku

Na jižních svazích pod hradem Špilberk ve středu Brna byla v historických dobách vysázena vinice hned několikrát. Poprvé ji nechali vysadit brněnští měšťané již na počátku 13. století. Soumrak vinohradu nastal během období, kdy Špilberk sloužil jako věznice a svahy pod hradem byly vykáceny. Vinná réva tu rostla ještě na konci 19. století, místo však zpustlo a vinice zanikla. Teprve na jaře roku 2014 se skupině nadšenců z občanského sdružení Vinice na Špilberku podařilo vinici částečně obnovit.

Vinice na jižních svazích Špilberku Foto © Viktor Hausknotz

Vinohrad na Špilberku

Ještě před sto lety rostla na svazích Špilberku ve středu Brna vinná réva. Vinice však zanikla a svahy kopce obsadily husté porosty šeříků a dalších keřů. Jen málokdo z náhodných chodců by si vzpomněl, že kolem cestiček, které pospíchají dolů z kopce, se kdysi rozkládal městský vinohrad.

Občanské sdružení Vinice na Špilberku uspělo s obnovou vinice na jižním prosluněném svahu pod hradem Špilberk a již druhým rokem zde opět roste vinná réva. Celá akce, její plánování i provedení, proběhlo ve vzácné shodě mezi všemi zúčastněnými stranami - Jiřím Nečasem, otcem myšlenky obnovit v centru Brna historickou vinici, vedením města Brna a památkáři.

Rok 1690: pohled na Špilberk a Staré Brno od jihovýchodu dle části obrazu Folprechta von Allena. Na obraze je dobře vidět, že většina keřů a stromů byla v té době již vykácena. Zdroj: www.fotohistorie.cz

Zločinci a vinná réva

Na stejnojmenném příkrém kopci stával původně gotický hrad Špilberk, který v polovině 13. století založil Přemysl Otakar II. Nejstarší zprávy o vinohradu pod Špilberkem pocházejí z téhož století. Vinnou révu tu nechali vysázet brněnští měšťané. Pěstovali ji nejen pro vlastní potřebu, ale také proto, aby mohli vinný mok v katastru Brna náležitě zpeněžit. V té době byly vinice založeny i na dalších lokalitách v Brně, např. na Červeném a Kamenném vrchu, na Cimplu, na Švábce nebo na Starém Brně. V pozdějších dobách byly vinice často zobrazovány na barokních vedutách města.

O pár století později byl chátrající hrad přebudován na mohutnou barokní pevnost, která nebyla nikdy dobyta a odolala i náporu Švédů v průběhu třicetileté války. Součástí pevnosti byla kasemata, jejichž přítomnost sehrála důležitou roli při „zkáze“ špilberského vinohradu. V roce 1783 nechal císař Josef II. přeměnit pevnostní vězení na obávanou civilní věznici pro nejtěžší zločince habsburského mocnářství. Vězni žili v hromadných celách zbudovaných v kasematech hradu a byli levnou pracovní silou pro těžké práce při opravách a stavbě hradu. A právě v době, kdy hrad sloužil jako novodobá pevnost a vězení, vinice ze Špilberku mizí. Všechny keře a většina stromů byly vykáceny a vyklučeny. Důvodem byla obava, že by křoviny na svahu kopce mohly poskytnout útočiště trestancům, kteří by se pokusili o útěk.

Rok 1750: pohled na Špilberk a Staré Brno od jihozápadu dle veduty zhotovené podle předlohy F. B. Wernera. V nižších partiích kopce jsou zakreslené porosty (uprostřed a vpravo), které by mohly představovat vinice. Ty by však patřily již k území Starého Brna. Zdroj: www.fotohistorie.cz

Vězení fungovalo téměř dvě století a postupně se měnilo i jeho osazenstvo, které ke konci tvořili především političtí vězni. Díky knize jednoho z posledních vězňů se Špilberk „proslavil“ po celé Evropě. Teprve František Josef I. nechal věznici v roce 1855 zrušit a po dalších sto let zde byla vojenská kasárna. Vinohrad byl obnoven až na konci 19. století, ale postupně zpustl a zanikl.

Novodobý vinohrad

K návrhu obnovit na svazích Špilberku vinohrad se pro zajímavost vyjadřovali i památkáři. Doporučili pěstování pouze historických odrůd révy a původním způsobem. Svažité místo o rozloze zhruba 200 m2 bylo zrekultivováno a ve svahu vyrostly hrázky z akátových kůlů, které brání sesuvům půdy. Loni v dubnu svahy pod hradem zaplnili první dobrovolníci s lopatkami a rýči a během několika dnů vysadili přibližně 420 rostlin vinné révy dvou bílých odrůd, Rulandské šedé a Ryzlink rýnský. Révové keře se tu pěstují u samostatných kůlů, jde o tzv. vedení na hlavu, což je jeden z nejpracnějších způsobů, jakým lze révu pěstovat.

Ryzlink rýnský. Foto © Pixabay

Rulandské šedé. Foto © Wikimedia Commons

Panenské víno ze Špilberku budeme moci ochutnat již za dva roky. O vinice bude občanské sdružení Vinice na Špilberku pečovat na vlastní náklady až do roku 2033, přičemž 30 % produkce náleží městu za poskytnuté pozemky.

 Částečně obnovená historická vinice na jižních svazích Špilberku. Všimněte si akátových hrázek, polozapuštěných do země, které brání sesuvům půdy na příkrém kopci. Foto © Viktor Hausknotz

Komentáře (1 komentář)

  • Prýgl
    Prýgl
    6. 6. 2016 16:45

Poslední hodnocení

Hodnocení 1 z 100

Tip na víno ke koupi u vinaře

Kalendář vinařských akcí

Záznamy 1–3 z 156

Tip na víno ke koupi u vinaře