Otevřené sklepy na Podřipsku 2019

Ačkoliv se akce jmenuje Otevřené sklepy, ve skutečnosti byla plánována ochutnávka devíti vinařů s možnou návštěvou pouze dvou sklepů (Roudnický zámek, Jeviněves) a zbytek byly tradiční degustační stánky v místních kulturních domech a informačních centrech. Ale i bez možnosti navštívit samotné sklepy byla šance ochutnat malé české vinaře z Podřipska (a částečně Mělnicka) navýsost lákavá. Nakonec se akce účastnilo osm vinařů – slibovaný Školní statek Mělník bez jakéhokoliv upozornění ze strany organizátorů chyběl. Osobně mi to bylo velmi líto, protože na jejich suchá vína odrůd Ryzlink rýnský a Kerner jsem se moc těšil.

Organizaci měla na starosti Kulturní zařízení Města Roudnice nad Labem. Zdá se, že organizátoři se teprve učí zvládat větší akce, protože organizaci akce neměli plně v rukou a řadu věcí by bylo vhodné do příštího ročníku vylepšit – především kapacitu dopravy a její intervaly, seznamy degustovaných vín u některých vinařů, koordinaci a informovanost, chlazení...

Ochutnávat se mělo na několika místech: na známé vinici Sovice (ing. Václav Johanovský), v Cítově (Vinařství Vondrák, Vinařství Pavel Chorouš a nepřítomný Školní statek Mělník), Jeviněvsi (Jeviněveské vinařství), Libkovicích pod Řípem (Vinařství Schoř) a na dvou místech v Roudnici nad Labem (Vinařství Vondrák, Vinařství Piksa, Lobkowiczké zámecké vinařství).

Organizace dopravy mezi jednotlivými obcemi značně vázla, takže dostat se na Sovici bylo (s výjimkou časného rána) prakticky nemožné a doprava z Roudnice do ostatních obcí kapacitně ani časově nedostačovala. Přestože řidiči byli nesmírně milí a ochotní jezdit s autobusy nacpanými k prasknutí, všichni zájemci se do autobusů po velkou část dne prostě nedostali. Návštěvu Sovice jsme vzdali, když jsme se napotřetí (hodinové intervaly!) nedostali do autobusu. Z podobných důvodů jsme vynechali i Libkovice a Jeviněves, takže jsme „dokázali" ochutnat vína pouze pěti vinařů. U většiny z nich jsme nelitovali.

Manželé Podrábští z Vinařství Podrábský pracovali desítky let v zámeckém vinařství v Roudnici. Po odchodu do důchodu si založili vlastní vinařství. Hrozny nakupují v Blahoticích u Slaného a lisují v Jeviněvském vinařství. Jejich vkladem jsou mnohaleté zkušenosti. A ty jsou na jejich víně znát. Chardonnay ročníku 2018 (suché, pozdní sběr) je krásné, plné víno s vysokou mineralitou. Müller Thurgau 2019 (polosuché, zemské víno) je zábavné, svěží víno, které právě teď nadělá spoustu radosti u lehké večeře. Na dlouhé skladování bych jej rozhodně netipoval. Pálava 2018 (suché, pozdní sběr) zaujala krásnou květinovou vůní a lehce nahořklou muškátovou chutí. Svatovavřinecké 2018 (suché, pozdní sběr) je plné, středně tělnaté, s příjemnou vyšší tříslovinou. Dlouho se mi nestalo, že bych od nějakého vinaře byl ochoten vypít vše, co ochutnám, jako tomu bylo tentokrát u Podrábských. Škoda, že jejich Rulandské modré ročníku 2018 (má nejoblíbenější červená odrůda pro naše kraje) už je touto dobou vyprodané a ochutnat se nedalo.

Vinařství Piksa bylo založeno v roce 1996. Má vinice v obci Bechlín na trati Piksovka. Asi nejvíc nás od něj zaujal Muškát moravský 2018 (suché), odrůdově čisté v chuti i vůni. I červená vína tohoto vinařství (Modrý Portugal, Dornfelder, Frankovka) měla dobře odrůdově posazenou chuť a většinou krásnou vysokou barvu, ale chuť poněkud kratší, chybělo dostatečné tělo. Ale třeba právě Frankovka ročníku 2018 za hřích stojí a při běžné večeři radost udělá. Při nevysokých cenách u vinaře (130 Kč/lahev) dobrá koupě.

Vinařství Pavel Chorouš je malé mělnické vinařství s rozlohou 1,4 ha ve dvou vinicích – Lacerta a Fénix. Přestože se chlubí především odrůdou Kerner, udělanou v ročníku 2018 do sladka, nás zaujalo spíše Rulandské bílé 2018 (suché) a Ryzlink rýnský 2018 (suché), první s jemnou vyváženou chutí s tóny černého rybízu, druhé jen lehce minerální, kratší, ale dobře vyladěné víno.

Vinařství Vondrák je mělnické rodinné vinařství s 10 hektary vinic na jižních svazích řeky Labe. V jeho produkci dominují bílé odrůdy. Vzhledem k tomu, že je na degustaci nemělo vinařství nijak chlazené, bylo dost těžké propíjet se zteplalým vínem a nebylo by asi úplně fér je hodnotit na základě této ochutnávky.

Lobkowiczké zámecké vinařství se svou 400letou tradicí, sklepy a krásným zámkem bylo jistě hlavním lákadlem pro většinu účastníků. Müller Thurgau 2019 (zemské, polosuché) je svěží, výrazné víno s příjemnou kyselinou, které určitě v nejbližších měsících udělá radost milovníkům mladých vín. Ryzlink rýnský 2016 (jakostní, suché) patří rozhodně mezi hvězdy degustace. Krásné, plně minerální, vyzrálé a harmonické víno – ryzlink, jak má být. Cuvée Sovice 2018 (zemské, polosuché) – Rulandské šedé, Sylvánské zelené a Ryzlink rýnský z vinice Sovice – je pěkné víno, které je překvapivě voňavé (že by vliv RŠ?), plné, minerální. Myslím, že by mohlo zaujmout jak pravověrné milovníky náročných minerálních chutí ryzlinků, tak i příznivce populárnějších voňavých odrůd. Za ochutnání a jistě i nákup by určitě stál Modrý portugal 2017 (zemské, suché). Prezentovaná Fratava 2017 (zemské, suché) už měla díky obsahu kyselin na červené víno pro mne trochu moc „svěží" charakter. Ale upřímně přiznávám, Fratava není odrůdou mého srdce, a tak mé hodnocení nemůže být zcela nestranné.

Večerní posezení v Hladomorně roudnického zámku už bylo natolik hlučné a veselé, že jsme raději zamířili do nedalekého hotelu Magnolia na večeři. Občerstvení na akci totiž nebylo nijak zajímavé a fronty na degustace byly poněkud únavné. Tam jsme mimo program měli možnost „zdegustovat" lahev Cuvée Rulandské šedé a Rulandské bílé 2017 (zemské, suché) od Lobkowiczkého zámeckého vinařství. S čistým svědomím rozhodně nemohu doporučit ani zmíněné víno (podivně vodová, nevýrazná chuť, žádné tělo), ani restauraci.

Jak vidím Podřipské otevřené sklepy s nadhledem?

• Mladá vína ročníku 2019 odrůdy Müller Thurgau z Podřipska jsou krásná, zábavná a veselá. Nečekejte, kupte si je a vypijte, dokud jsou svěží.

• Lobkowiczké zámecké vinařství má dobré jméno i řadu kvalitních vín, ale i u menších vinařů z Podřipska najdete v ročníku 2018 zajímavá vína. Ve všech případech je však třeba před případným nákupem degustovat. U některých vinařů proto, abyste našli hezká vína mezi průměrnými, a mezi osvědčenými (Lobkowiczké, Podrábský) proto, abyste se vyhnuli případným selháním vinaře.

• Podřipsko dokáže nabídnout krásný Ryzlink rýnský i Ruladské bílé. Navzdory hledání se mi nepodařilo najít Kerner, který by mne oslovil.

• Červená vína z Podřipska nezavrhujte, najdou se mezi nimi i pěkná vína. Udělat plné, tělnaté víno ale asi nebude úplně snadné.

• Roudnice je krásné místo plné památek a zámek a jeho sklepy stojí za prohlídku i v době, kdy se tam žádný košt nekoná.

• Představit vinaře Podřipska je krásná idea. Čechy potřebují více vinařských akcí, čeští vínomilci zájem mají – to bylo vidět i na opravdu bohaté účasti. Nicméně organizátoři mají před sebou ještě velký kus cesty k tomu, aby akci zvládli tak, jak je běžné na Moravě. Pokud jste zdatný a odolný muž středního věku, vyzbrojený trpělivostí, ostrými lokty, skleničkou a mírnou špičkou, akci zvládnete s přehledem a neváhejte přijet na příští ročník, který se bude konat 14. listopadu 2020. S dětmi, hendikepem nebo méně ostrými lokty raději počkejte pár let, než to organizátoři dotáhnou na trochu vlídnější úroveň.