Srovnávací degustace burgundských cuvée: Objevování ovoněné dřevem

Volba padla na burgundy

Původně jsme měli zájem ochutnat širší spektrum cuvée bez ohledu na použité odrůdy. Když se nám ale začaly scházet vzorky, zjistili jsme, že velké množství vinařů využívá hlavně odrůdy z rodiny burgundských – Chardonnay, Rulandské bílé, šedé a někdy i modré. A protože nám přišlo smysluplné srovnávat srovnatelné, nakonec jsme si vymezili spektrum použitých vín právě podle tohoto odrůdového klíče. Zastoupena tedy byla pouze vína, která byla cuvée výlučně těchto odrůd bez dalších příměsí.

Větší variabilita oblastí

Co se původu vín týká, své zastoupení dostala každá z moravských podoblastí. Jen symbolicky to ale platilo o Slovácku a Velkopavlovicku, které měly pouze jeden vzorek, zatímco Mikulovsko a Znojemsko reprezentovala shodně čtyři vína.

Převažovala vína s minimem cukru pod pěti gramy. Na druhou stranu jsme ale také zařadili cuvée s deseti gramy zbytkového cukru. Řazení ale bylo velkým oříškem, u kterého právě údaj o cukru příliš nepomohl a spíše jsme se jej rozhodli ignorovat. U některých vín jsme navíc analytické hodnoty k dispozici neměli.

Vyšší ceny

V souladu s použitými náročnějšími technologiemi byly i vyšší ceny vzorků. Tentokrát jsme se jen u jednoho dostali s pořizovací cenou pod 200 Kč, často jsme se pohybovali nad 250 Kč. Ne vždy platí, že nejdražší víno je i nejlepší (a naopak), ale zejména u vín zrajících ve dřevě lze vyšší cenu související s cenou sudů a nutností delší péče o víno pochopit.

K hodnocení se sešlo sedm porotců a snad se neurazí, když je označíme za běžné vínomilce. Hodnotitelé měli k dispozici seznam vín i s pořadím a viděli, co je jim naléváno. Z celkového součtu bodů po škrtnutí nejvyšší a nejnižší známky se spočítal průměr.

Lahve byly otevřeny dvě hodiny před začátkem degustace, některé včetně rychlé dekantace. Tehdy bylo zároveň určeno jejich pořadí. Uvedený slovní popis je shrnutím názorů degustátorů, bodové hodnocení je místy doplněno o můj osobní komentář. Kde jsme je dohledali, uvádíme i dosažené výsledky na některých profesionálních soutěžích či v publikacích.

Seznam vzorků dle pořadí při degustaci

Chardonnay – Pinot 2017 zemské víno, Gala • 3. místo degustace
Pinot 333 sur-lie 2015 pozdní sběr, Rajhradské klášterní
Cuvée Tři 2016 zemské víno, Plenér
Cuvée Pinot 2017 výběr z hroznů, Vinařství Tichý • 2. místo degustace
Cuvée Quatre 2012 zemské víno, Dobrá vinice
Cuvée Jeden sud 2016 zemské víno, Partilia
Chardonnay & Rulandské šedé 2012 pozdní sběr, Sonberk
Velká bílá slípka 2015 zemské víno, Vinné sklepy Zapletal • vítěz degustace
Cuvée Viktoria 2015 zemské víno, Krásná hora
CH sur-lie 2011 pozdní sběr, Vino Hort

Chardonnay – Pinot 2017 zemské víno, Gala

Na začátek celkem celkem těžký kalibr. Nižší řada Jaromíra Galy pod šroubovým uzávěrem ze 70 % Chardonnay a zbytek Rulandského šedého, mix z tratí Hermesdorfen (Bavory) a Pod Pálavou (Perná). Gala je ale známý dobrou prací se sudem a zajímalo nás, jak obstojí levnější víno z jeho produkce.

I přesto, že bylo víno dekantováno, chvíli trvalo, než se plně otevřelo. Vůně kombinující ovoce (žlutý meloun, kompotované zahradní ovoce, citrusy) s květy a jemným kořením vyznívala nasládle. Chuť byla dle porotců pěkně šťavnatá, jemně minerální se stopou koření a delší dochutí s dobře zakomponovaným sudem. Zatímco při nižší teplotě se více prosazovala šťavnatá ovocnost, tepláním vážnělo a vystupovaly kořenité tóny a zrání v sudu.

Známky prozradily, že jsme začali možná až příliš dobrým vínem. U jednoho degustátora to ten večer vyhrálo a celkově vystoupalo k téměř 86 bodům. Zaslouženě mu patří třetí místo degustace, protože je to velmi příjemné víno, které se může pít prakticky každodenně.

Pinot 333 sur-lie 2015 pozdní sběr, Rajhradské klášterní

Druhým vínem jsme se přesunuli na Znojemsko, i když do jeho nejsevernější části. Už několik let tu v Rajhradském klášterním vyrábí mix tří bílých burgundských odrůd s názvem Pinot 333. Ročník 2013 nás příjemně překvapil před čtyřmi lety v Salonu vín, rozhodli jsme se tedy vyzkoušet ročník mladší.

Vůně byla hodně proměnlivá a degustátoři měli co dělat, aby zaznamenali všechny její nuance. Zpočátku působila nazrálejším dojmem s propolisem, květinami, akátovým medem, později se objevovalo žluté ovoce a smetana. V chuti některé překvapila vyšší kyselinka, kterou podle vůně nečekali. Tělo bylo celkem krémové, dochuť ale spíše kratší s náznakem bylinkového sirupu.

Po výborném úvodu trochu ochlazení emocí, i když stále se jedná o velmi dobře pitelné víno. Jeden porotce jej označil za nejslabší, celkově se nevyšplhalo ani na 84 bodů. Zůstali jsme tak přesně mezi odbornými porotami – ta na Vinaři roku v roce 2017 byla na 82,7 body, v Průvodci nejlepšími víny ČR (dále jen „Průvodce") 2017–2018 zase na 85.

Cuvée Tři 2016 zemské víno, Plenér

Velmi mladé pavlovské vinařství, ročník 2016 je teprve jeho prvotinou. Víno ze dvou odrůd Chardonnay a Rulandské bílé. Proč se jmenuje „Tři", je naznačené piktogramy na vinětě. Tři jsou tvary nádob, ve kterých jeho části zrály. Nerezový tank, dřevěný sud a dřevěné vejce.

Dekantace vínu pomohla. Vůně byla zprvu velmi atraktivní (trochu paradoxně při druhém ochutnávání naopak velmi uzavřená), dle hodnotitelů plná přepuštěného másla, žlutého ovoce, lehce okořeněná citronovou kůrou, sušenými bylinami a se stopou dřeva. Sud se projevoval i v chuti spolu s příjemnou až kompotovou ovocností, krémovostí a náznaky minerality.

Jednomu z degustátorů toto víno nesedlo, jinak se ale pohybovalo kolem 85 bodů. Tuto hranici nakonec těsně nepřekonalo. Čekali jsme asi trochu více, neboť víno si v Průvodci 2018–2019 zasloužilo 89 bodů a v nákupu se pohybuje nad 300 Kč. Navíc převládal dojem, že se v průběhu večera spíše zvolna zhoršovalo.

Cuvée Pinot 2017 výběr z hroznů, Vinařství Tichý

Úplně z jiného soudku je cuvée dvou pinotů (bílého a šedého) od Lubomíra Tichého z Dolních Dunajovic. Odvážili jsme se toto čistě nerezové cuvée s nejvyšším obsahem cukru z celé degustace zařadit už na čtvrté místo.

Vůně byla hodně výrazná, ponejvíce porotci zmiňovali žluté a exotické ovoce (broskve, nektarinky, ananas a mango), objevovaly se ale i náznaky chlebovinky a minerálu. Do chuti se tyto vjemy zcela promítly, vyšší cukr tu byl i přes šťavnatou kyselinku pro některé možná až příliš patrný.

Body se podle toho také dost odvíjely. Nelze vínu upřít, že bylo čistéaž líbivé, pro některé ale možná až příliš a navzdory přítomné mineralitě postrádali šarm a hloubku. Degustátoři byli rozpolcení – zatímco pro jednoho šlo o nejslabší víno večera, pro dva bylo naopak nejlepší a zasloužilo si i jednu devadesátku. V průměru se zastavilo nad 86 body a obsadilo druhou příčku degustace. Loni na soutěži Festwine obdržel téměř přesně o bod méně – 85,3.

Cuvée Quatre 2012 zemské víno, Dobrá vinice

Jediné cuvée všech čtyř burgundských odrůd (poměr 30 % Chardonnay, 30 % Rulandské bílé, 25 % Rulandské šedé, 15 % Rulandské modré) jsme určitě nemohli vynechat. Spíše náhodou se nám do rukou dostala lahev už staršího ročníku 2012, kterou jsme neváhali použít. Jenže právě vývoj vína v této konkrétní lahvi se ale zjevně ubíral špatným směrem.

Místo výrazných tónů zrání v nových barikových sudech, které jsme znali z novějších ročníků, se totiž prosazovala oxidativní linka jablíčkové slupky a lehké zemitosti, až po chvíli se trochu přidávalo koření a červené ovoce. V chuti už tak výrazně oxidativní tóny nebyly degustátory zaznamenány, překvapila je velmi svěží kyselinka a výraznější tříslovina se slanou dochutí. Celkově ale toto víno působilo nepříliš harmonicky a chyběl mu šarm.

Tato lahev se nesetkala s nadšením a (možná zbytečné) očekávání „velkého vína" bylo následováno zklamáním. Od tří porotců si zasloužila nejnižší hodnocení a obecně se pohybovala jen mírně nad osmdesátkou. Jak jsem zmínil výše, přičítáme to spíše vývoji v dané lahvi než obecné kvalitě tohoto vína. Také musíme poznamenat, že chuť byla lepší než vůně a zejména mezi příznivci autentických vín by určitě našla své obdivovatele.

Cuvée Jeden sud 2016 zemské víno, Partilia

Tohoto cuvée tří bílých burgundských odrůd v rovnoměrném poměru vznikl pouhý jeden barikový sud. Hodně nás zaujalo loni na dvou akcích Nadace Partnerství, kde se menší vinařství z Chvalovic prezentovalo, rádi jsme jej tedy zařadili do degustace, aby se utkalo se známější konkurencí.

Vůně všechny degustátory velmi nalákala, protože byla intenzivní a mnohoslibná po autolýze a ležení v sudu. Zmiňovány byly vanilkový lusk, banán v čokoládě, žlutý meloun, ale i kandovaný pomeranč, slaný karamel a dokonce květ magnólie. V chuti ale očekávaní nesplnilo. Byla sice příjemná a harmonická s pěkným sudem a kombinací citrusů a krémového karamelu, byla však velmi útlá.

Víno, které navnadí, a očekávání nesplní. Také se to výrazně projevilo v bodovém hodnocení, kde se nedostalo nad 83 bodů a pro tři porotce bylo nejníže hodnoceným vínem večera. Z celkem nedávné zkušenosti před degustací ale mohu říci, že je příjemně pitelné a může být dobrým společníkem na celý večer, pokud nehledáte nějaká přemýšlivá a výrazná vína.

Chardonnay & Rulandské šedé 2012 pozdní sběr, Sonberk

Velká sázka na nejistotu. Druhý ročník cuvée z řady Velkého Sonberku byl totiž za mlada fantastický. Dosud jej mám v paměti jako jeden z nejlepších ročníků tohoto vína vůbec. Nedávno se ale někteří z nás setkali s ještě více oxidativní lahví, než jsme zmiňovali u Dobré vinice, takže jsme netušili, v jaké je kondici.

Naštěstí ve zcela jiné. Ve vůni sice už byla patrná nazrálost, ale dle hodnotitelů byla příjemná s grilovaným ananasem, přezrálým ovocem, lehce pálenkou, v chuti pak příjemná harmonická krémovost spolu s ovocností, velmi jemné, ale zřetelně patrné dřevo s dlouhou dochutí.

Na hodnocení tohoto vína se porota celkem shodla, rozptyl bodů nebyl nijak výrazný. Téměř všichni se pohybovali kolem 85 bodů a tak také víno ve výsledku dopadlo. Neposloužíme vám zde tradičním hodnocením z Národní soutěže vín, protože tento ročník se jí jako jediný neúčastnil, celý zbytek šarže totiž vinařství celkem záhy po lahvování prodalo do Japonska. Evidentně je každá lahev trochu v jiné kondici, měli jsme postupně zkušenost se třemi. Pokud tento ročník máte v archivu, na základě lahve v degustaci bychom doporučovali brzkou spotřebu, protože víno se už zdálo lehce za svým vrcholem.

Velká bílá slípka 2015 zemské víno, Vinné sklepy Zapletal

Projekt Velkobílovických vinařů Velká bílá slípka si určitě v degustaci zasloužil své zastoupení. Zvolili jsme slípku z Vinných sklepů Zapletal, která má už na svém kontě několik úspěchů a v níž výrazně dominuje Chardonnay (70 %) a dvanáctiměsíční ležení na nových francouzských sudech.

To prozrazovala vyšší barva i vůně, u které si degustátoři poznamenali flambovaný banán, oříšky v cukru, kávu a dřevo. V chuti pak překvapila příjemná šťavnatost ovocného nektaru v harmonii se sudem a dlouhou jemně slanou dochutí.

Až na jednoho hodnotitele, kterému příliš nesedl výraznější projev sudu, se všichni shodli na známkách nad 85 body, padla i jedna devadesátka. Pro tři to bylo nejvýše hodnocené víno večera a s průměrem nad 87 body si nakonec zasloužilo celkové vítězství. Celkem jsme se shodli s odbornými porotami: Král vín mu loni dal rovných 87, na „nominačce" do Salonu vín pak obdrželo 87,3. Do valtické expozice se nakonec i probojovalo, takže jej tam můžete zhodnotit i vy.

Cuvée Viktoria 2015 zemské víno, Krásná hora

Z burgundských cuvée jsme nemohli zapomenout ani na toto produkované v poddvorovském vinařství Krásná hora. Cuvée se zastoupením 50 % Chardonnay a 25 % Rulandského bílého a šedého bývá za mlada velmi bujaré a někdy až tvrdé, proto jsme byli rádi za starší ročník 2015.

Vínu určitě prospěla dekantace. Vůně se otevírala pomalu, porotci opět uváděli krém, karamel, lehce autolýzové tóny a kávu či toast. Sud ještě více dominoval v chuti, která nebyla tak nasládlá, ovocná a strukturovaná jako u předchozího vzorku. I zde ale byla přítomna velmi dlouhá a slaná dochuť.

Trochu složitější vzorek, který možná doplatil na pořadí po šampionu. V bodech ale panovala celkem shoda a průměr se zastavil přesně na 85. Nebál bych se nechat toto víno ještě v archivu, myslím, že stále ještě nedosáhlo svého vrcholu. Na druhou stranu jako vlastník jedné lahve se obávám, že v tom mém jej už ani nedosáhne. :-)

CH sur-lie 2011 pozdní sběr, Vino Hort

To nejtěžší a nejstarší víno jsme si nechali až na závěr degustace. Víno Jiřího Horta s jednoduchým názvem „CH" je vlastně s 85 procenty Chardonnay téměř jednoodrůdové, Rulandského bílého je tu jenom „stříček" (15 %). To vše 11 měsíců leželo na kvasnicích v barikových sudech a následně bylo bez filtrace lahvováno.

I když proběhla kratší dekantace, toto víno si ji zaslouží ještě mnohem více, nebojte se jej nechat v otevřené karafě i několik hodin. Zdaleka nejvyšší barva předcházela netradičním vůním slaniny, uzeného masa a kouře, ale dedegustátoři zmiňovali i celozrnný kvašený chleba, pryskyřici a minerální med. V chuti ale překvapí harmonií, i když pocitově trochu absentuje kyselinka. Není nad tím ale čas bádat, protože víno je velmi mohutné a zajímavé, jak snoubí jemnou ovocnost citrusů s krémovostí a vanilkovou sladkost s výraznou slaností.

Rozhodně nejvýraznější rozptyl známek, který se dal i čekat. Zatímco na jedné straně padla jedna devadesátka a pro jednoho hodnotitele patřilo k nejvýše hodnoceným vínům večera, našli se takoví, kteří mu dávali jen k osmdesáti. Průměr se zastavil „na půli cesty" u pětaosmdesátky. Zajímavý je vývoj jeho hodnocení v Průvodcích. Ten na rok 2016–2017 mu přisoudil jen 82 bodů, o rok později to už bylo 85. Nám nezbývá než toto víno doporučit spíše poučenějším konzumentům, kteří se nebojí netradičních vůní a chutí.

Zábavné objevování

Pokud máte pocit, že vás už nebaví objevování projevů jednotlivých odrůd samostatně, cuvée jsou určitě dalším zajímavým materiálem, který vám otevře dveře k dalším vinným zážitkům. I přesto, že jsme srovnávali jen jejich velmi úzký segment, našli jsme v něm spoustu pěkných vín, mnohdy navzájem výrazně odlišných.