Tajemství starobylých odrůd révy vinné

Jak odhalit předky známých odrůd?

Většina odrůd révy je velmi starobylých. Jejich stáří se odhaduje na několik set až tisíc let a vznikly buď zdomácněním planě rostoucích druhů révy, zkřížením planě rostoucích druhů s již vzniklými odrůdami a nebo spontánním zkřížením odrůd mezi sebou. Například poslední způsob dal vznik jedné z nejvýznačnějších modrých odrůd vinné révy - Cabernet Savignon, když se v přírodě zkřížila modrá a bílá odrůda, Cabernet Franc a Sauvignon Blanc. 

Ke studiu rodokmene a potenciálních rodičů se nejčastěji používají dvě metody. Ampelografie je tradiční botanická věda, která se zabývá určováním a klasifikací odrůd, mutací a kříženců vinné révy na základě přímého srovnávání tvaru a barvy listů, stonků, úponků, peciček a bobulí. Tento přístup, který může mít v některých případech zkreslené výsledky, postupně vytlačují objektivní genetické metody založené na studiu a srovnávání DNA. Studují se krátké úseky genomu, kterým říkáme mikrosatelity a které jsou pro každou odrůdu charakteristické a nezaměnitelné, něco jako otisk prstů u lidí. Tato metoda se odborně nazývá fingerprinting neboli genetická daktyloskopie (viz obrázek na konci článku) a úspěšně se používá v různých vědních oborech, ale třeba i v kriminalistice.

Příběh Chardonnay

Příběh Chardonnay (vyslovuj šár-dn-aej) byl rozluštěn až ke konci 20. století. Tato odrůda, která se používá k výrobě vynikajícího bílého vína, má za sebou nesmírně bohatou historii. Za domovskou oblast je považována vesnička Chardonnay v okrese Saône-et-Loire ve vinařské oblasti v Burgundsku ve východní Francii. Původ odrůdy a rodičovské rostliny byly až donedávna jen předmětem dohadů. Teprve s pomocí fingerprintingu vědci z Kalifornské univerzity v roce 1999 zjistili, že odrůda Chardonnay vznikla jako spontánní kříženec dvou jiných odrůd révy vinné. Pinot noir (Rulandské modré), která se používá k výrobě červených ušlechtilých vín, a Gouais blanc (vyslovuj gó-áj blenk) nazývaná též hunská odrůda (německy Weißer Heunisch neboli Bílé hunské), z níž se naopak po celý středověk vyráběla levná bílá vína. Gouais blanc splnil roli mateřské rostliny, zatímco pyl pocházel od Pinot noir.

Původ Gouais blanc nelze spolehlivě určit, ale poslední teorie se přiklání k tomu, že pochází odněkud ze střední Evropy z oblasti Panonie - římské provincie, jejíž severní hranici ohraničoval Dunaj. Zajímavých teorií je však mnohem více. Například informace o tom, že odrůdu Gouias blanc si sebou přivezli Hunové, když expandovali do Evropy, byla mnohokrát recyklována a opakuje se v mnoha článcích. Hunové byli především bojovný kočovný kmen z Dálného východu, ale rozhodně ne zemědělci, kteří by obdělávali půdu a starali se o vinohrady. Přes Přední Asii se dostali do Evropy, v roce 395 vyplenili Balkán a postoupili až k Rýnu. Do střední a západní Evropy se ale nejméně o 200 let dříve dostali Římané, o nichž víme, že vinnou kulturu šířili. Je proto pravděpodobné, že římský císař Marcus Aurelius Probus, jehož vláda (276-282 n. l.) je spjatá s nejmohutnější expanzí vinné tradice v Evropě v oblasti severně za Alpami, nechal na území galských kmenů a v Panonii vysázet některé odrůdy révy. Jednou z nich mohl být právě Gouias blanc. Název "hunské víno", jak se Gouais blanc někdy říká, může mít též hanlivý význam a podtext, neboť bylo určeno pro prostý a chudý lid, viz dále. 

Podíváme-li se hlouběji do historie, zjistíme, že příběh Chardonnay sahá až do středověku, kdy se poprvé objevuje zmínka o hunském vínu. V německy mluvících zemích se od raného středověku pěstovaly dvě odrůdy (či skupiny odrůd) vinné révy zvané francká a hunská. Název francké odrůdy byl tradičně odvozován od Franků, kteří na území Francie a později Německa založili Franckou říši. Víno z ní vyrobené bylo určeno pro šlechtu. Lidé rádi věřili, že pochází z dob Karla Velikého, franckého krále a prvního římského císaře. Naopak hunská odrůda sloužila k výrobě bílých nakyslých vín, které se těšily oblibě u prostého lidu a poddaných. Přestože se pěstovala na méně kvalitních půdách, dávala velké výnosy. I to byl jeden z důvodů její obliby u prostého lidu, který vínem platil daně. Podřadná kvalita vína, které se z Gouais blanc vyrábělo, byla hlavním důvodem, proč ji jiné odrůdy úspěšně vytlačily z vinic, ačkoliv po celý středověk byla v germánském světě jednou z nejrozšířenějších.

První zmínku o těchto dvou historických odrůdách révy vinné nám zanechala ve svých spisech německá přírodovědkyně a mystička Hildegarda z Bingenu (1098–1179). Podle jejích slov bylo "francké víno" silnější a muselo se ředit, zatímco "hunské víno" bylo slabší, přirozeně vodnatější a tudíž se neředilo. V období 14. až 15. století se objevují další zmínky o franckých vínech a my se dozvídáme, že to ve skutečnosti bylo několik odrůd, z nichž se víno s tímto označením vyrábělo. Byly to především starobylé odrůdy Elbling, Orléans, Pinot gris (Rulandské šedé), Ryzlink, Silvaner (Sylvánské zelené) a Tramín.

Zatímco Chardonnay je dnes jednou z nejrozšířenějších odrůd vinné révy, která se pěstuje ve vinařských oblastech po celém světě, opomíjená a zatracovaná mateřská odrůda Gouais blanc byla až do prvních genetických testů na pokraji vyhynutí. Ve Francii a ve většině zemí Evropy prakticky nevysazována, zakázána a přežívala jen jako muzejní rarita. Od té doby ji nadšenci mezi vinaři vysazují pro zajímavost. Pro komerční účely se pěstuje ve Švýcarsku a dokonce se zjistilo, že uplynulých sto let se úspěšně pěstovala ve vinařství Chambers Rosewood v Rutherglenu v Austrálii.

Příliš mnoho sourozenců

Chardonnay však není jediným potomkem, který vznikl spontánním křížením Pinot noir a Gouais blanc. Velká genetická odlišnost obou rodičovských odrůd ukrývá ohromný potenciál vytvořit zajímavé potomstvo. Také příznivé podmínky francouzských vinohradů, na nichž se obě odrůdy po několik století pěstovaly vedle sebe, umožnila jejich opakované křížení a vznik opravdu široké rodiny zajímavých odrůd. Mezi sourozence slavné Chardonnay dnes počítáme okolo dalších 75 odrůd. Z těch nejznámějších jsou to především odrůdy Aligoté, Auxerrois, Aubin vert, Bachet noir, Franc noir, Gamay blanc Gloriod, Gamay noir, Melon, Knipperlé, Peurion, Romorantin, Roublot a Sacy.

Genetické testování odrůd vinné révy odhalilo i další hříčky přírody a nevlastní sourozence Chardonnay. Například Ryzlink rýnský, starobylá a vysoce ceněná odrůda, z níž se vyrábí lahodná bílá vína, vznikla spontánním křížením Gouais blanc tentokrát s Tramínem červeným.

Téměř neomezené možnosti DNA

Také příběhy odrůd Chenin blanc (vyslovuj še-nen blenk), další francouzské vysoce ceněné moštové odrůdy, Charbono (vyslovuj šar-bono), Gamay noir či Melon původem z Francie, mají šťastný konec díky moderním metodám studia DNA.

Průkopnicí genetické metody fingerprintingu, zaměřené na porovnávání DNA a vyhodnocování příbuznosti odrůd révy vinné, je Carol Meredith z Kalifornské univerzity v Davisu ve Spojených státech amerických. Kromě odhalení předků Chardonnay, je podepsána i pod dalšími zajímavými objevy, které umožnily odhalit původ známých odrůd. 

Ukázka fingerprintingu při zkoumání předků odrůd révy vinné. V určitých částech genomu živých organismů se vyskytují nekódující úseky DNA, které jsou dlouhé od několika až po desítky nukleotidů a jsou charakteristické pro každý organismus (jsou ekvivalentem otisku prstů) a jejich přenos je dědičný. Tyto úseky jsou na našem diagramu znázorněny krátkými vodorovnými čarami. U potomků se pak vyskytují kombinace pouze těch úseků, které mají rodiče, žádné další u nich nenalezneme. Oba potomci 1 (Chardonnay a Bachet noir) vznikly křížením odrůd Gouais blanc × Pinot noir, potomek 2 (Ryzlink rýnský) vznikl křížením stejné mateřské rostliny, avšak s jiným „otcem“ = Gouais blanc × Tramín červený. Poslední potomek 3 neobsahuje žádný úsek, který by se vyskytoval u zkoumaných rodičů a má tudíž jiné předky.

Carol Meredith odhalila též původ odrůdy Zinfandel, která se pěstuje v Kalifornii a z níž se vyrábí plné červené víno a polosuché rosé, které je na americkém trhu velmi oblíbené. Zjistila, že je tato odrůda totožná s chorvatskými odrůdami Crljenak Kaštelanski, Tribidrag a že se rovněž pěstuje v Apulii na jihu Itálie jako Primitivo. Z Evropy se pak počátkem 19. století dostala tato odrůda až do Ameriky, což souviselo s přistěhovaleckými vlnami, a byla vysazena a úspěšně pěstována uplynulých 200 let v Kalifornii pod názvem Zinfandel.

Je rovněž autorkou objevu rodičů odrůdy Sangiovese, která se tradičně používá při výrobě červeného italského vína Chianti. Jsou to odrůdy Ciliegiolo a Calabrese Montenuovo.

Použitá literatura:

• Bowers J. et al. (1999). Historical Genetics: The parentage of Chardonnay, Gamay, and other wine grapes of northeaster France. Science 285: 1562–1565.
• Při psaní textu byly použity informace z Wikipedie.