• Fortifikovaná vína, jejich historie a výroba

    Fortifikovaná vína jsou doslova vína posilněná vybraným vinným destilátem či neutrálním alkoholem, a jak už to u dobrých věcí bývá, vznikla náhodou. Sherry, portské, Madeira, Marsala či Vermut, slyšel o nich snad každý. Podle způsobu výroby se dělí na vína likérová a aromatizovaná. Zažívala boom v 17. století v souvislosti s nástupem Malé doby ledové a zámořskými plavbami. Nejprve slavila úspěch jako aperitivy či drahá digestiva, dnes jsou oblíbenou součástí koktejlů a naleznete je i na seznamu ingrediencí chutných moučníků.
  • Botrytická vína

    Botrytické víno je díky svému vzniku unikátní mezi bílými přírodními víny. Vyrábí se neobvyklým způsobem. Vinaři vyčkávají na příznivé klimatické podmínky, při nichž plíseň šedá (Botrytis cinerea) napadá vyzrálé hrozny ve vinohradech a způsobuje jejich sesychání a zahušťování obsahu. Způsob výroby byl nezávisle na sobě objeven ve Francii, Maďarsku a Německu v minulých stoletích. Tak dlouho se otálelo se sklizní, až botrytida pokryla ve vinicích většinu hroznů. Víno však bylo překvapivě dobré a náhodně objevený postup se stal základem pro výrobu botrytických vín.
  • Barrique - výroba barikových vín u nás a ve světě

    Chuť vanilky, karamelu, kávy, kouřové a bylinné aroma, hořká čokoláda, stopy koření – to je jen neúplný výčet vlastností, které se objevují v chuti a buketu vína, které zrálo v dubových sudech ošetřených opálením na vnitřní straně. Na výrobu barikových sudů však nelze použít ledajaké dubové dřevo, nejlépe z určité lokality či kontinentu a nejméně 70 až 100 let staré. Červená a bílá vína, která prošla „dubovou úpravou“, nesou název barrique či vína bariková.
  • Sur lie – metoda zrání vína na kvasničných kalech

    Zrání vína na jemných kvasničných kalech je technologie, kdy se vykvašené víno nestáčí, ale je ponecháno po určitou dobu na kalech resp. vlastních kvasnicích. Za velkým přínosem této metody s francouzským názvem sur lie je třeba hledat „obyčejnou“ vinnou kvasinku, která je prospěšná i poté, co všechen cukr přeměnila na alkohol. Mrtvé buňky kvasinek se ve víně rozkládají a stávají se hlavní složkou jemných kvasničných kalů. Jejich pravidelným promícháváním během zrání se do vinného moku extrahují nové chutě a vůně za vzniku aromatičtějších, plnějších a komplexnějších vín.
  • Degustace vín „Bez etikety“: V Táboře nejvíce zaujalo jakostní víno. Náhoda, nebo důkaz?

    Ve spolupráci s Táborským festivalem vín jsme v neděli 18. března pořádali netradiční slepou degustaci vín nazvanou „Bez etikety – nechte víno promluvit“. Degustací provázel Kamil Prokeš, držitel titulu Nejlepší someliér roku 2017. Ani on ochutnávaná vína předem neznal, což degustaci přidalo nejen vzdělávací, ale i dobrodružný rozměr.
Záznamy 111–115 z 140