• Macerace při výrobě bílého a červeného vína pomáhá získávat z hroznů aroma a další důležité sloučeniny

    Macerace výrazně ovlivňuje chuť a vůni výsledného vína. Používá se při přípravě bílých, růžových, červených i oranžových vín, avšak podle typu vína se liší délkou, provedením, teplotou a v neposlední řadě i použitím různých částí hroznu. Smyslem macerace a jejího načasování je vyluhovat z hroznů vonné a fenolické sloučeniny včetně barviv a zamezit vyluhování látek nechtěných, jejichž zdrojem bývají nevyzrálé slupky a semena, ale i nahnilé hrozny. Jak probíhá macerace při výrobě bílého a červeného vína a jaké jsou její varianty?
  • Recept na biskupský chlebíček s kandovaným ovocem smočeným v likérovém víně

    Biskupský chlebíček můžete péct v mnoha obměnách, s různými ingrediencemi a pokaždé bude chutnat trochu jinak. Dnešní recept je jednou z variant vylepšenou o kandované ovoce macerované ve fortifikovaném (likérovém) víně. My jsme použili sladké sherry a Šaler. Máme pro vás také tip, jakou lahvinku si k téhle dobrotě otevřít, aby dojem z ní byl dokonalý.
  • Oranžové víno a jeho výroba, kvevri a kachetinská metoda – 2. díl

    Oranžová vína vyráběná tradiční kachetinskou technologií kvasí a zrají v hliněných nádobách zvaných kvevri. Jsou to velké amfory bez uch, které jsou zapuštěné v zemi, a v oblasti Gruzie a jihovýchodní Asie mají dlouhou historii. Před uložením do země se jejich povrch ošetřuje nehašeným vápnem nebo vápennou maltou, která zvyšuje jejich životnost a má zásadní význam pro udržení stabilní teploty kvašení a zrání vína. Vnitřní stěny kvevri se napouští včelím voskem. Výroba kvevri i jejich náročné čištění jsou ruční.
  • Výroba oranžového vína, kvevri a kachetinská metoda – 1. díl

    Podstatou výroby oranžových vín je dlouhodobý kontakt moštu se slupkami, pecičkami, třapinami a kvasničnými kaly. Podle tradiční kachetinské metody, víno po dobu 3–6 měsíců kvasí a zraje v hliněných amforách kvevri zapuštěných do země, přičemž se do něj vyluhuje maximum látek, které určují jeho barvu a charakter. Přestože byla výroba oranžových vín dlouho známá především v Gruzii, během posledních několika let si tato vína vydobývají své místo pod sluncem i mimo svoji domovinu. Nakolik se jedná o marketingový tah a zdali se tato svérázná vína postupně zabydlí ve většině vinoték, ukáže čas.
  • Plíseň šedá – vinaři zbožňovaná i obávaná houba a její význam při výrobě botrytického vína

    Plíseň šedá, latinsky Botrytis cinerea, je mikroskopická houba, bez níž by nikdy nebylo vyrobeno tokajské víno ani jiná botrytická vína, ale je též původcem choroby révy známé jako šedá hniloba hroznů. Jen těžko byste hledali tak rozporuplný organismus ve vztahu k révě vinné. Pokud v době zrání panuje sucho a teplo, plíseň šedá významně zvýší kvalitu bobulí a přispívá k tvorbě cibéb se sladkým a aromatickým obsahem. Za nepříznivých klimatických podmínek se z cenného pomocníka stává nebezpečný patogen, který hrozny znehodnotí a zničí úrodu.
  • Rostlinné alternativy pro čiření vína, jejich rozmanitost a použití

    Ačkoliv má použití živočišných bílkovin ve vinařství dlouhou tradici, zvýšený zájem o jejich rostlinné protějšky pramení zejména z nárůstu alergií na ně mezi spotřebiteli a také obavy z přenosu nemocí ze zvířat na člověka. Tento trend přeje objevům látek se srovnatelnými čiřicími schopnostmi. K dosažení jemnějšího a specifického účinku se rostlinné bílkoviny dále enzymaticky upravují. Jaká jsou rostlinná čiřidla a jejich účinky?
Záznamy 13–18 z 80