Chablis – místo reinkarnace Chardonnay

Jedinečný terroir

Chablis (vyslovuj ša-bli) leží v údolí řeky Serein. Na pozvolných svazích se rozprostírají rozsáhlé vinohrady, kde se vinná réva pěstovala již ve starověku. Harmonické souznění několika faktorů, kterými je podnebí, chemické složení půdy a topografie konkrétní lokality, tvoří tzv. terroir. Ten propůjčuje pěstovaným odrůdám a vínu z nich vyrobeném vysoce specifické vlastnosti. Podle toho na jakých svazích (dle světové orientace, sklonu a tím příjmu slunečního svitu) a v jak kvalitní půdě jsou rostliny révy vysázeny, mají jednotlivé vinice Chablis své pevné místo v hierarchii a hodnocení. Jsou zahrnuty do čtyř apelací s různou klasifikací, které odráží kvalitu polohy a složení půdy. Řazené sestupně jsou to: Grand Cru, Premier Cru, Chablis AOC a Petit Chablis.

Kromě Chardonnay, které je hlavní odrůdou, která je zde v rámci regulace AOC (kontrola označení původu) povolena pěstovat pro výrobu Chablis, se zde v malém měřítku pěstují i další odrůdy révy vinné, např. César, Gamay, Melon de Bourgogne, Pinot noir, Pinot gris, Pinot liébault, Sauvingnon blanc, Sacy a Tressot.

Nejlepší vinice nesoucí označení Grand Cru (tj. vína z výjimečně kvalitní polohy) se vyskytují pouze na jednom místě (viz mapka, červená barva). Leží těsně vedle sebe na jižně a jihozápadně orientovaných svazích nad řekou. Právě zde a ještě v některých vinicích Premier Cru se nachází půda s jedinečným složením tzv. Kimmeridžský jíl. Jeho stáří je odhadováno na 150 miliónů let (Jura, druhohory) a utvářel se v době, kdy po naší zemi kráčeli dinosauři. Chablis, celé Burgundsko a další území směrem na sever až k břehům Anglie byly v dávné době mořským dnem. Jeho pozůstatkem je právě charakteristické podloží na některých místech Chablis. Tvoří jej vápenatý jíl, vápenec, zkameněliny amonitů a zkamenělé zbytky skořápek měkkýšů z rodu ústřice. Kimmeridžský jíl je mimo jiné i bohatým zdrojem ropy v Severním moři. Francouzi tento typ půdy nazývají agrilo-calcaire. Ostatní vinice, Chablis AOC a především ty s označením Petit Cru, se nacházejí již dál od koryta řeky, na pláních a v nižších polohách na mladších druhohorních jílových půdách s větším podílem vápence. Tyto půdy, známé jako Portlandianský typ, jsou kamenité, lehké a bez zkamenělin.

Jedinečný terroir dává vínům z místních vinohradů charakteristický buket a výrazné chuťové vlastnosti, které odlišují Chablis od jiných bílých vín vyráběných z odrůdy Chardonnay. Chladné podnebí Chablis má za následek vyšší kyselost zralých hroznů a také chudší ovocné aroma než je u Chardonnay běžné. Silně fosilizovaná jílovitá půda je zdrojem chuti tzv. po střelném prachu. Vína mají zlatavou barvu se zelenými odstíny, jsou často jemně minerální, s výraznou stopou po pepři a s ovocnými tóny po hruškách, zelených jablcích a citrusech. Vína Grand Cru a Premier Cru jsou chuťově plnější, během stárnutí v barikových sudech chuť pepře přechází do medových tónů. Vína Premier Cru mají ještě o něco nižší obsah alkoholu, jsou méně aromatická a chuťově méně intenzívní ve srovnání s Grand Cru. Fermentace a zrání většiny „nižších“ Chablis (Petit Chablis, Chablis AOC) probíhá v nerezových ocelových sudech, neboť barikové sudy se zde až na výjimky zahrnující Grand Cru a některá Premier Cru vína, nepoužívají. Ačkoliv se někteří vinaři staví rezervovaně k používání dubových sudů při výrobě Chablis, ti, kteří tuto možnost využívají, sahají po dřevu, které je neutrální, jen lehce vypálené a víno z něj nezískává nežádoucí vanilkové aroma.

První vinaři v Chablis

Římské jednotky, které ve starověku postupovaly přes území Francie dál na sever, byly pravděpodobně prvními vinaři v této oblasti. Bylo jednodušší vinnou révu pěstovat na dobytých územích, než ji složitě transportovat. Tradice pěstování vína v jílovitých půdách Chablis vydržela a ve středověku byly svahy kopců osázeny odrůdou Chardonnay. Tu sem podle dobových písemných zpráv vysadili ve 12. století cisterciánští mniši z opatství Pontigny.

Vinice v okolí Chablis se postupně rozšiřovaly a zasahovaly na obrovské území, které v 19. století zahrnovalo téměř 40 tisíc hektarů. Díky dobré dostupnosti regionu a splavnosti řek si víno z Chablis brzy získalo důležitou pozici na pařížském trhu, kam bylo pravidelně dodáváno. Nečekané a pro Chablis devastující události na sebe nenechaly dlouho čekat. První přišla s rozvojem ekonomiky a výstavbou železnic, které propojovaly odlehlá území Francie s Paříží. Méně kvalitní a levnější vína brzy zaplavily pařížský trh na úkor Chablis. V druhé polovině 19. století přišly další dvě rány, které souvisely s importem americké révy do Evropy a zavlečením parazitických hub a hmyzu. První kalamita byla spojená s rozvojem plísňové choroby způsobené padlím a v těsném závěsu uspěla po celé Evropě mšička révokaz. Hmyz, který dokázal v rekordně krátkém čase zdevastovat většinu vinic. Důsledkem bylo podstatné zmenšení vinařské oblasti Chablis do dnešní podoby.

Vinice v oblasti Chablis

Grand Cru
Toto označení se týká pouze 7 vinohradů, přičemž všechny se nachází na jihozápadních či jižních svazích téhož kopce a mají největší požitek ze slunce: Bougros, Lespreuses, Vaudesir, Grenoilles, Valmar, Les Clos and Blanchot. Mezi vinicemi Grand Cru se ve vrcholových partiích svahu nachází ještě jedna, známá jako La Moutonne, vmezeřená mezi Les Preuses a Vaudésir. Patří mezi neoficiální vinice Grand Cru.

Premier Cru
V okolí Chablis je těchto vinohradů přibližně 40, pokrývající rozsáhlé plochy pozvolných svahů na obou stranách města. Mezi nejznámější patří: Fourchaume, Vaillions, Montée de Tonnerre Vosgros a Mont de Milreau.

Chablis AOC
Víno, které nese toto označení, je cenově dostupnější a také nejznámějším a nejvíce prodávaným typem Chablis. Vinice, z nichž se Chablis AOC vyrábí, se nachází především ve spodní části kopců.

Petit Chablis
Vinice Petit Chablis leží nejníže na čtyřčlenné stupnici. Rostliny vinné révy jsou vysázeny na vápenitých, historicky mladších druhohorních půdách na pláních.

Pozn.: Při psaní textu byly použity informace z Wikipedie.

Chardonnay u nás

Tato odrůda byla zapsána do Státní odrůdové knihy v roce 1987. Přestože nepatří k tradičním odrůdám, vyrábí se z ní oblíbené bílé víno, která obstojí ve světové konkurenci.

O tom svědčí úspěch některých moravských vinařství v uplynulých letech. V roce 2011 na prestižní mezinárodní soutěži Chardonnay du Monde, která proběhla v Château des Ravatys v Saint-Lager ve Francii, obsadilo absolutní třetí místo Vinařství Josef Valihrach z Krumvíře se Chardonnay výběr z hroznů 2006. Do soutěže bylo přihlášeno 914 vzorků z 38 zemí světa. Zlatou medaili získalo Chardonnay výběr z hroznů 2007 barrique z Vinařství Josef Valihrach. Stříbrnou medaili si odneslo Vinařství Mikrosvín Mikulov za Chardonnay 2008. V témže roce na mezinárodní soutěži vín Concours Mondial de Bruxelles získalo Velkou zlatou medaili Chardonnay výběr z hroznů 2007 z Vinařství Josef Valihrach.

Na mezinárodní soutěži Chardonnay du Monde 2012, která proběhla v Paříži, Vinařství Josef Valihrach svůj úspěch z uplynulého roku zopakovalo, získalo zlatou a stříbrnou medaili a celkové čtvrté místo za Chardonnay výběr z hroznů 2008. V konkurenci 908 vzorků ze 43 zemí světa to byl obrovský úspěch.

V letošním roce si Vinařství Josef Valihrach z Krumvíře odneslo ze soutěže Chardonnay du Monde tři stříbrné a jednu zlatou medaili (za Chardonnay výběr z bobulí 2011) a celkové páté místo.

Na počátku letošního roku se v Mikulově konala národní soutěž Salón vín 2013. Absolutním vítězem a šampiónem této nejvyšší soutěže vín v naší zemi se stalo Chardonnay 2011 pozdní sběr ze Zámeckého vinařství Bzenec.

Hodnocení vína Chardonnay v databázi zde.