• Vína z Čech a Moravy – pestrá odrůdová skladba vinic a nové odrůdy vinné révy

    I přes zdánlivou nevýhodu, jakou je poloha naší země při severní hranici vinařské mapy světa, jsou místní rozmanité přírodní podmínky jako stvořené pro pěstování určitých odrůd vinné révy. Vedle tradičních odrůd, které se v Čechách i na Moravě pěstují, se v posledních 10 letech dostávají do popředí zájmu nově vyšlechtěné odrůdy, např. Hibernal, Laurot či Rubinet. Oblibu mezi spotřebiteli si získávají také některé odrůdy zapsané do Státní odrůdové knihy již desítky let, např. Alibernet, Pálava nebo Neronet. Nahlédneme do odrůdové skladby vinařských podoblastí a podíváme se, jak je to s trendy a oblíbeností bílých a modrých odrůd.
  • Rychlá, ale těžká soutěž o naši lahev

    Máte rádi různé degustační akce a vydáváte se na cesty za vínem a poznáním v rámci různých festivalů otevřených sklepů? A rádi se pak projdete po okolí a nahlédnete do uliček a různých zákoutí vinařských obcí? Pro znalce a fajnšmekry jsme v našem kvízu připravili zajímavou otázku...
  • Co je terroir a jeho vliv na chuť a vůni vína

    Aromatickou a chuťovou stránku vína ovlivňují zejména vlastnosti typické pro jednotlivé odrůdy révy, doba sklizně či výrobní postupy, které si každé vinařství úzkostlivě střeží. Ovšem důležitou roli v tom velkém vinném koncertu hraje i terroir, včetně specifických vlastností půdy, podnebí a charakteru zrání hroznů. Zajímá vás, jak je možné, že jeden vinohrad poskytuje vynikající vína, zatímco jiný v těsném sousedství, který vypadá téměř stejně, nikoliv? A jaký vliv má na kvalitu vína hloubka zakořenění či mikroorganismy použité během kvašení a zrání vína? Odpověď na podobné otázky „proč, kde a jak“ budeme hledat ve vztazích uvnitř vinohradu a ve výrobních technologiích.
  • Sur lie – metoda zrání vína na kvasničných kalech

    Zrání vína na jemných kvasničných kalech je technologie, kdy se vykvašené víno nestáčí, ale je ponecháno po určitou dobu na kalech resp. vlastních kvasnicích. Za velkým přínosem této metody s francouzským názvem sur lie je třeba hledat „obyčejnou“ vinnou kvasinku, která je prospěšná i poté, co všechen cukr přeměnila na alkohol. Mrtvé buňky kvasinek se ve víně rozkládají a stávají se hlavní složkou jemných kvasničných kalů. Jejich pravidelným promícháváním během zrání se do vinného moku extrahují nové chutě a vůně za vzniku aromatičtějších, plnějších a komplexnějších vín.
  • Oxid siřičitý ve víně - proč se používá a jeho případná zdravotní rizika

    Téměř na každé etiketě na lahvi vína je napsáno poněkud neromantické upozornění „obsahuje oxid siřičitý či siřičitany“. Používání oxidu siřičitého se ocitlo ve středu pozornosti nejen kvůli možnému dopadu na zdraví, ale i proto, že sílí tlak na výrobu vín jen s minimálními zásahy. I přesto, že je SO2 jedovatý a vysoce dráždivý plyn, je ve vinařství nejdéle používaným konzervantem. Jeho tajemství coby účinné dezinfekční látky objevili lidé již ve starověku a ve vlhkých sudech pálili sirné svíce. Množství přidaného SO2 záleží především na pH vína a jeho výsledném stylu. Nadbytek dokáže pokazit buket a při úplné absenci se víno může rychle zkazit.
  • Portské víno, Madeira, Sherry a další fortifikovaná vína - jejich styly a rozmanitost

    Vypravíme se na výlet kolem břehů Středozemního moře a nahlédneme do regálů obchodů i pod pokličku výrobců fortifikovaných, aromatizovaných a likérových vín. Jejich rozmanitost je obrovská. Představíme Vám nejznámější typy portského vína, Sherry, Madeiry, francouzských sladkých vín vins du liqueur a sladkých přírodních vín vins doux naturels a mnoha dalších. Jsou stálicí na trhu s víny, budou skvělým dárkem, aperitivem i sladkou tečkou za dobrým jídlem. Některá se používají při přípravě klasických koktejlů. Co by asi dnes pil James Bond, kdyby Antonio Carpano neobjevil recept na Vermut a svět by neznal Martini? 
Záznamy 55–60 z 80