Srovnávací degustace Sylvánského zeleného: Večer plný překvapení
Odrůda Sylvánské zelené zažívá v tuzemsku renesanci. Nebudeme spekulovat, zda se dříve objevil zájem ze strany zákazníků, nebo snaha vinařů tuto odrůdu více propagovat a vysazovat. Faktem je, že Sylvánského zeleného na trhu přibývá a také na vinařských akcích je vínomilci vyhledáváno. Proto jsme se rozhodli vybrat vína pro další redakční degustaci právě ze zástupců této odrůdy. Hned pětice z nich překročila průměrnou známku 85 bodů a těsným vítězem se stalo Sylvánské zelené od kobylského vinařství Vína Herzánovi.
Bez cukrů a ze všech koutů
Sylvánské zelené je jednou z odrůd, kterým sluší suchá podoba. Existuje velmi málo světlých výjimek, ale vysoký zbytkový cukr k sylvánům zkrátka nepatří, protože není od přírody příliš aromatickou odrůdou a sladká vína jsou pak velmi plochá. V naší degustaci byl nejvyšší obsah cukru těsně nad devíti gramy.
Podařilo se nám vybrat zastoupení ze všech koutů naší republiky. Po jednom zástupci z Čech a ze Slovácka, po třech lahvích se pak rekrutovalo z ostatních podoblastí Moravy – Mikulovska, Znojemska a Velkopavlovicka.
Tradiční otázka odrůdovosti
U amatérské i profesionální poroty je tradičně ožehavá otázka, jak moc se má přihlížet k odrůdovému projevu jednotlivých vín. Hodnotíme jen kvalitu samotného vína bez ohledu na odrůdu, anebo se máme dívat i na to, jak by vlastně mělo víno dané odrůdy vypadat? Čím méně je daná odrůda u nás zastoupena a samozřejmě čím méně má degustátor s víny této odrůdy zkušenosti, tím více dá pouze na projev vína bez odrůdového kontextu.
Při výběru vín do srovnávací degustace jsme chtěli mít zastoupena i vína, u kterých bychom mohli mít o odrůdovém projevu pochybnosti, a sledovat názory hodnotitelů. Právě zejména u odrůd typu Sylvánského zeleného je totiž trend na trhu zřejmý – kromě vyšších cukrů se ve velkém množství objevují vína se zřejmým použitím selektovaných kvasinek, a nezřídka tak máte spíše pocit, že pijete Sauvignon či Chardonnay.
Šťastná sedmička
K hodnocení sylvánů se sešlo sedm porotců. Většinu drželi muži, něžné pohlaví mělo dvě zástupkyně. Vína byla otevřena dvě hodiny před začátkem degustace, kdy bylo zároveň určeno jejich pořadí. Hodnotilo se upravenou stobodovou stupnicí podle docenta Michlovského a z celkového součtu bodů po seškrtání nejlepší a nejhorší známky se spočítal průměr. Pokud se víno nějak pozitivně nebo negativně v průběhu večera měnilo, není to ve známce zohledněno, pouze o tomto vývoji informujeme v komentáři.
Hodnotitelé měli k dispozici seznam vín i s pořadím a viděli, co je jim naléváno. Uvedený slovní popis je shrnutím názorů degustátorů, bodové hodnocení je doplněno i o můj osobní komentář a místy i o dosažené výsledky na některých profesionálních soutěžích či v publikacích.
Seznam vzorků dle pořadí při degustaci
Sylvánské zelené 2017 VOC Valtice, Střední vinařská škola Valtice
Sylvánské zelené 2017 jakostní, Školní statek Mělník
Sylvánské zelené 2016 kabinet, Pavel Skrášek
Sylvánské zelené 2015 výběr z hroznů, Vinařství pod Kumstátem
Sylvánské zelené 2016 pozdní sběr, Vinařství na Špičáku
Sylvánské zelené 2017 pozdní sběr, Vinice-Hnanice
Sylvánské zelené 2017 kabinet, Ampelos
Sylvánské zelené 2017 pozdní sběr, Waldberg Vrbovec • 2. místo degustace
Sylvánské zelené 2016 VOC Valtice, Moravíno • 3. místo degustace
Sylvánské zelené 2015 pozdní sběr, Vína Herzánovi • vítěz degustace
Sylvánské zelené sur-lie 2015 pozdní sběr, Víno Hruška
Sylvánské zelené 2017 VOC Valtice, Střední vinařská škola Valtice
Zatím jediným sdružením VOC v naší republice, ve kterém je povoleno užití odrůdy Sylvánské zelené, je VOC Valtice. Proto jsme do degustace zařadili hned dvě vína této apelace. Mladé suché víno od Střední vinařské školy Valtice přišlo na řadu jako úplně první vzorek.
Vůně byla příjemná, svěží, kombinující květiny, byliny a jablíčka tak, jak bychom si u této odrůdy představovali. Chuť byla pro porotce mírným zklamáním – víno je opravdu velmi lehké se šťavnatou kyselinkou a jemnou kořenitostí. Ideální na začátek večera, nenáročné, dobře pitelné.
Pět hodnotitelů jej označilo jako nejslabší vzorek večera a takto i dopadlo v konečném zúčtování. Jen těsně přešlo osmdesátibodovou hranici. Osobně myslím, že je toto hodnocení příliš přísné a je jistou daní za postavení vzorku na úvod degustace. Přikláněl bych se spíše blíže známce z letošního nominačního kola podoblastní soutěže, kde obdrželo 83 bodů.
Sylvánské zelené 2017 jakostní, Školní statek Mělník
Vzorek z Čech jsme zařadili po dlouhém zvažování. Vysoké body z podoblastní soutěže nestačily, víno jsme ještě několikrát ochutnávali a nakonec mu „dali zelenou".
Vůni ve skleničce trochu déle trvá, než se rozvine, víno je hodně uzavřené i pár hodin po otevření lahve. Nad zřetelnou mineralitu reprezentovanou zvláštními tóny vlhkého kamene a břidlice se rozvíjí ovocitost grepu, citrusů, později zaznamenali degustátoři její sládnutí do ryngle, žlutého ovoce, ananasu. Mírně vyšší zbytkový cukr podpořil dojem plnosti těla. Příjemná byla vyšší kyselinka, ani v chuti nechyběla mineralita a přidával se jemně zelený tón bylin a zelené hrušky.
Toto víno bylo jedním z největších překvapení degustace. Hodně porotců přiznalo, že mít jej později v pořadí, známka by byla ještě vyšší. Takto se ustálila na rovné třiaosmdesátce. Víno postupně v průběhu večera spíše získávalo na atraktivitě, aromatika se neztrácela a s přibývajícím časem a vyšší teplotou spíše stoupala jeho vyváženost. Ostatně na české části Národní soutěže vín obdrželo letos 87 bodů, u nás by to později večer asi dotáhlo k pětaosmdesátce.
Sylvánské zelené 2016 kabinet, Pavel Skrášek
Prvního zástupce starších ročníků jsme vybrali od Pavla Skráška. Toto víno nás velmi oslovilo loni na podzim, od té doby už zmizelo z nabídky vinařství a nahradil jej nový ročník. Byli jsme sami zvědaví, jak se vyvinulo – nebyli jsme si jistí, zda rok navíc v lahvi zvládne.
Ve vůni působilo zatím nejvíce kořenitým dojmem až trochu do veltlínu. Nejčastěji se skloňoval pepř, ale byla přítomna i sladká ovocnost bílé broskve či citrusů. Kořenitost postupně spěla až do jemné kouřovosti. V chuti se tento vjem jen potvrzoval, tělo bylo tenčí a dochuť s patrnou grepovou hořčinkou.
Příjemně pitelné víno, které ovšem přece jen už ztratilo něco ze své původní atraktivity a v nejlepší kondici bylo zřejmě v uplynulé zimě. V našem hodnocení zůstalo těsně pod 82 body, což je podstatně níže než stříbrná medaile z loňského Krále vín za 85,80 bodů.
Sylvánské zelené 2015 výběr z hroznů, Vinařství pod Kumstátem
Prakticky neznámé vinařství bratrů Valihrachových z Krumvíře může mít Sylvánské zelené jako jednu ze svých vlajkových lodí. Ročník 2015 jim uspěl na několika soutěžích, a i když jsme věděli, že to nebude žádná mainstreamová voňavka, schválně jsme jej do degustace pro zvýšení pestrosti zařadili.
Vůně degustátory velmi překvapila, bylo to něco zcela jiného než doposud. Medová nazrálost staršího ročníku se mísila s bylinami a lehce živočišnými venkovskými tóny. Zprvu připomínala nazrálé Rulandské šedé. Kombinace medu až propolisu s bylinkami byla zřejmá i v plné chuti, kde překvapila také stále velmi bujará kyselinka.
Víno působilo na každého trochu jinak. Pro dva porotce bylo nejhůře hodnoceným vínem večera, jiní v něm rádi objevovali stále nové a nové dimenze. Překvapivě bylo mezi prvními zcela vypito. Bodově mu to nijak nepomohlo, obdrželo jich v průměru jen 81. V dobách největší slávy v roce 2016 si odvezlo stříbrnou medaili z Grand Prix Austerlitz za 85 bodů a hlavně z mezinárodní soutěže v Izraeli.
Sylvánské zelené 2016 pozdní sběr, Vinařství na Špičáku
Sylván Vinařství na Špičáku jsme zvolili možná trochu riskantně ze staršího ročníku, ačkoliv už ve vinařství není k dispozici. Tam už jej nahradila sladší a expresivnější verze 2017.
Vůně byla zprvu celkem atraktivní, nejvíce se v názorech porotců vyskytovalo sladké ovoce jako žlutá jablíčka, hrušky a broskve spolu s lučními květinami (konkrétně zmíněna i prvosenka). Hodně brzo se však ze skleničky vytratila. Chuť byla příjemně harmonická, cukry i kyselinky byly vzácně vyvážené, někteří zmiňovali kořenitost v dochuti.
Velmi příjemně pitelné víno, které trochu doplácí na nižší výraznost a celkovou lehkost, ale může být dobrým společníkem na celý večer. Bodově to ale stačilo jen na hranici 82 bodů. Nemohu v tomto případě sloužit s porovnáním s nějakou známější vinařskou soutěží, jenom poznamenám, že ročník 2017 má už stříbro z letošního Krále vín.
Sylvánské zelené 2017 pozdní sběr, Vinice-Hnanice
Trojici sylvánů ze Znojemska jsme vzhledem k jejich výraznosti zařadili až doprostřed degustace. Jako první šel ten nejsušší, možná překvapivě z vinařství Vinice-Hnanice, které jinak zbytkovým cukrem nijak nešetří.
Nejprve na něm zaujala zatím nejvyšší barva, což je vzhledem k ročníku i odrůdě dosti nezvyklé. Zážitky pokračovaly výraznou vůní žlutého až tropického ovoce, nejčastěji byly zmiňovány maracuja a mango, někdy shrnuto pod pojem „mulťák". V chuti se k ovoci připojila mineralita a kořenitost, dochuť byla dlouhotrvající.
Velmi atraktivní víno, které možná bude působit hodně „nesylvánově", mi celkem připomnělo starší ročníky veltlínů od Volaříka nebo toho od Starého vrchu z loňského Salonu vín. Takže ne zase tak od věci, jak by se zprvu mohlo zdát. U nás se každopádně přiblížilo 86 bodům a patřilo k největším překvapením večera. Zároveň na jeho hodnocení mezi porotci byla zdaleka největší shoda. Téměř stejnou známku (85,67 bodů) si zasloužilo i na znojemském kole Národní soutěže vín.
Sylvánské zelené 2017 kabinet, Ampelos
Sylvánské zelené od Ampelosu je sázka na jistotu, každoročně bývá velmi zajímavé. Ale také celkem brzo vyprodané, z ročníku mizí pravidelně mezi prvními.
Všechny zaujalo velmi neortodoxní vůní, ve které byl nejzřetelnější studený kouř, ke kterému se i v chuti přidával zelený banán a bílá broskev. V dochuti kouřovost přetrvává spolu s náznaky zeleného pepře. Objevil se názor, že víno je trochu „punkové" či „divoké".
Rozhodně stojí za zkoumání, opět bychom mohli dumat nad příbuzností s veltlínem, díky kouřovosti bychom si ho asi naslepo mohli splést i s Neuburským. Bodově jen o dvě desetiny zaostalo za předchozím vzorkem z Hnanic, působí totiž lehčím a tenčím dojmem než minulé i následující víno. Na větších soutěžích jej v létě vzhledem k omezené produkci nepotkáváme.
Sylvánské zelené 2017 pozdní sběr, Waldberg Vrbovec
Do třetice Znojemsko a také o Waldbergu bychom mohli tvrdit, že je svými sylvány vyhlášený. Že chceme na degustaci tuto jejich „sedmnáctku", jsme si potvrdili při návštěvě degustačního stánku vinařství ve Chvalovicích.
Aromatika nezapře podobnost s Ampelosem, zde se ale pepř a kouřovinka objevují až v samotném závěru vůně i chuti a jsou příjemně zakomponované. Podstatnou složkou je ovoce, degustátoři zmiňovali karambolu, jablíčka či květinový nektar. Chuť s vůní dobře koresponduje, je vyváženější a uhlazenější než u Ampelosu a zmíněná závěrečná kořenitost a kouřovost působí ozvláštňujícím dojmem.
Víno si porotce zkrátka svou harmonií získalo, pro jednoho bylo nejlepším vínem večera. Celkově skončilo na druhém místě pouhé dvě desetiny za vítězem. Špatně se mu nevedlo ani v soutěžích: nejkrutější byl Vinař roku (82,8 bodu), jinak obdržel vždy minimálně pětaosmdesátku – Grand Prix Vinex 85 bodů, Národní soutěž vín 85,33 bodu, Vinařské Litoměřice 86,67 bodu, Průvodce nejlepšími víny 2018-2019 87 bodů.
Sylvánské zelené 2016 VOC Valtice, Moravíno
Druhý zástupce VOC Valtice byl o rok starší než sylván zvinařské školy. Hrozny dosáhly cukernatosti výběru z hroznů a víno bylo školeno čtyři měsíce ve velkém dubovém sudu. Dle těchto parametrů mělo jít tedy o podstatně vážnější víno než jeho mladý kolega.
Vůně rozhodně výrazně překvapila, u sylvánů jsme ještě podobnou nezaznamenali. V poznámkách se objevovaly nejprve zmínky o akátu a muškátu, později i o citrusech, rynglích, meruňce, kdoulích. Chuť byla harmonická, šťavnatá a celkem intenzivní, plně korespondovala s paletou sladkých vůní.
Nepochybně jde o výborně pitelné a atraktivní víno, trochu na štíru jsme tu byli opět s odrůdovostí. Nutno ale poznamenat, že tato lahev i na mě působila docela jinak než mé dvě předchozí zkušenosti s totožným vínem. Jeden porotce jej označil za nejlepší víno večera, celkově skončilo třetí se známkou nad 86 body. Prakticky stejně bodovalo i loni na podoblastní soutěži, dokonce 87 bodů mu udělili autoři publikace Průvodce nejlepšími víny 2017–2018.
Sylvánské zelené 2015 pozdní sběr, Vína Herzánovi
Vinařství rodiny Herzánových z Kobylí si na sylvánech zakládá, aktuálně má v sortimentu čtyři varianty. My jsme do degustace vybrali ten s černou etiketou. Zrál devět měsíců na jemných kalech v inertní nádobě a lahvován byl bez filtrace.
Zrání na kvasnicích je ve vůni dobře patrné, vedle medu a marmelády ze špendlíků zde dominují karamel a smetanovost. Ta je patrná i v chuti, zajímavě se zde snoubí s ovocností a patrnou slaností v dlouhé dochuti. Někteří z degustátorů zaznamenali trochu výraznější projev vyššího alkoholu. Ač je víno naprosto suché a jde cítit, že cukru se tady nedočkáte, díky nižší kyselince působí velmi harmonickým dojmem.
Pět porotců našlo svého favorita právě v tomto víně, dva mu dokonce udělili devadesátku. Zaznamenali jsme ale i úplně opačné hodnocení, bodový rozptyl byl u tohoto vína zdaleka největší. Můžeme tedy říci, že toto víno rozhodně neosloví všechny. U nás převážila kladná hodnocení a víno se stalo vítězem degustace s průměrem 87,4 bodu.
Sylvánské zelené sur-lie 2015 pozdní sběr, Víno Hruška
Nakonec jediného zástupce ze Slovácka jsme našli v tomto starším víně známého vinařství Víno Hruška, kterým jsme se dostali těsně pod hranici deseti gramů zbytkového cukru. Poskytlo zase zcela jiný zážitek z vína této odrůdy.
Ve vůni byl patrný starší ročník – med, akát, limetka, někteří cítili i meruňky. V chuti překvapila řízná kyselinka, která příliš neodpovídá analytickým hodnotám, a také přítomnost jemné tříslovinky. Víno působilo plným dojmem a bylo zajímavé.
Na čem se ale všichni shodli, že v současné podobě je to pěkný Ryzlink rýnský. Nasvědčovalo tomu naprosto vše, naslepo by to bylo jednoduché uhodnout... I proto způsobilo spíše rozpaky a nepotvrdilo svá předchozí vysoká hodnocení. U nás to bylo jen něco nad 84 body, zatímco na soutěžích v loňském roce prakticky vždy nad 86 – Grand Prix Vinex 86,67, Král vín 86,2, Národní soutěž vín 86 bodů. Letošní publikace Průvodce nejlepšími víny 2018-2019 byla naopak se známkou ještě níže, zde obdrželo víno jen 81 bodů.
Sylvány jsou zábavné
Jedenáct různých vín z odrůdy Sylvánské zelené nám ukázalo, že ochutnávat tuto odrůdu má smysl. Dokáže nabídnout jak vína lehká až „chlastací", tak i ta vážná, strukturovaná a přemýšlivá. Kouzelná je jejich pestrost a mnohdy dokáží svou kvalitou potěšit. Pokud máte nějaký svůj tip na váš oblíbený sylván, neváhejte jej ohodnotit v databázi a svěřit se v komentáři.
Komentáře (10 komentářů)
-
baacinka11. 10. 2018 21:57Moc pěkný článek o netradiční odrude. Přiznám se, že kromě ochutnávek má akcích typu otevřené sklepy nebo vinobraní, jsem žádné sylvanske nepila. To ale také znamená, že mě na žádné z těchto akcí žádné neoslovi lo natolik, abych si koupila láhev. Ted mám spoustu tipů, jak tuto neznalost napravit.
-
Opět velice pěkně a čtivě zpracovaný zápis z degustace, která podává celkem ucelený pohled na nabídku suchých Sylvánu u nás. Doufám, že budeš pokračovat v psaní dalších obdobných příspěvků pro MojeLahve.
-
Sudonius8. 10. 2018 10:00Stručně -
Reaguji na to, co považuji za podstatné, ale kontext samozřejmě respektuji.
Firma degustace - neuvést formu by byla hrubá chyba a dokonce o ní lhát by bylo neomluvitelné. Jinak jen vyjadřuji své přesvědcení, že velké odrůdové srovnávačky mají být na slepo.
No, článek silně naznačuje, že suchý Sylván je lepší, což je tvrzení tak odvážné, že bez vysvětlení nemá v neutrálním mediu co dělat.
Pokud se bavíme o Sylvánu, což je po (světovém) Ryzlinku německé národní víno, tak se zahranicnímu srovnání nevyhneme...a už jeho absenci považuji za o plácání po zádech....
Ehm - ten článek není o soutěži, ale o redakčním testu, tam je řádná příprava a hodnocení vývoje v čase samozřejmostí. Srovnávat se se soutěží je faus pax.
V mýcb preferencích se mýlíš. Mám rád tuzemská vína - a proto mi stojí za to se o ně i pohádat, s Tebou, se Šetkou s kymkoliv. Protože v drtivé většině mediálního prostoru převažuje plácání se po zádech, coz dlouhodobě rozhodně zdejším vínum škodí...oprávněná kritika a srovnávání s cizinou je zcela nezbytné pro posun vpřed.
Stejně tak, pokud jde o cukry, preferuji vína, kde ani nepřijde na mysl, zda jsou suchá nebo ne. Takže pokud Stávek tvrdí, že dělá suchá rosé jako v Tavelu, tak se musím smát...to, že je Tavel suchý Tě pro bohatost chuti ani nenapadne...
Celosvětově se velká vetšina vína vypije k jídlu, ale ta vína, o kterých se "vedou řeči", a o kterých by cum grano salis měl být i tento web, jsou ta "velká"...která sr pijí samostatně a řadí se k jiným vínum a maximálně se dumá, co jako zákus.
V červených dominují výrazně suchá, v bílích udaje nejsou...ale lidi obecně spíš tíhnou k rozumnému středu...na prezentačních akcích je nejoblíbenější vyvážené polosuché/polosladké...
-
-Vicky-6. 10. 2018 13:53Sudonius - Vybral sis jenom určitá tvrzení, na která reaguješ a opomíjíš kontext zbytku textu ať v článku nebo v komentářích.
1. slepá vs. otevřená degustace - Forma degustace je našim interním rozhodnutím, pro každou degustaci volíme dle vlastního uvážení. Neetické by bylo, kdybychom formu degustace zastírali, jak se to v některých jiných periodikách děje. Takto si může na výsledky udělat každý svůj názor.
2. suché versus se zbytkem - V žádné soutěži se nestřetávají v jedné kategorii vína suchá a se zbytkovým cukrem. Tedy neděláme to ani my, i když u některých odrůd je rozptyl cukru větší. Maximálně můžeme debatovat na základě výsledků nějakých soutěží a publikací nebo na základě vlastní zkušenosti, o tom, "která jsou lepší". O faktická data se zde opřít příliš nelze. A zdůrazňuji, že jsme portál o tuzemských vínech, takže argumentovat zahraničními víny v rámci redakční degustace opravdu nemá smysl.
3. vývoj vína v čase - To jsem snad dostatečně vysvětlil v komentáři. Žádná soutěž neboduje vína dvě hodiny po otevření jednou známkou a za další dvě hodiny druhou známkou. Na soutěžích mají vína štěstí, když mají alespoň hodinu na rozdýchání a pak jedou "na ostro" do bodování. Na posouzení vzorku je běžně třeba pět minut a mnohdy méně. My nejsme takovou "pásovou výrobou" výsledků, vína u nás čas dostanou. To bychom pak mohli debatovat nad tím, zda je nenechat ještě do druhého dne a nebodovat ještě jednou...
Nemám pocit, že bychom tuzemská vinařství příliš "plácali po zádech", někdy jsme k nim velmi kritičtí. Je jasné, že preferuješ sladká vína a zahraničí upřednostňuješ před tuzemskem. To je každého volba, se kterou nic neuděláme. Škoda, že neexistuje nějaká statistika, kolik se kde vyrobí vín se zbytkovým cukrem, celkem by mě to zajímalo. Všichni zahraniční hosté se vždy diví, že je u nás tolik sladkých vín, která se u nich nepijí. Možná je to i tím, že zatímco v zahraničí je víno v drtivé většině společníkem k jídlu, u nás se pořád v největší míře pije "jen tak". Má úvaha, nikoliv exaktní data. Pokud nějaká ohledně sladkých vín máš, budu rád. -
Sudonius6. 10. 2018 13:01
-Vicky-: Sudonius - Nebo přeci jen něco uvedu :-) Nikoliv obecně, ale konkrétně k tomu, co je vytknuto.
To, že rozlišuješ v nadpisu test a srovnávací degustace je fajn, ale nic to nemění mé přesvědčení, že velké degustace, ze kterých chceš dělat články a vyvozovat nějaké hodnotící závěry by měly být z etického hlediska na slepo.
V nejmenším nekritizuji, že byla vybrána jen suchá vína, ale
a) není úplně OK v článku silně naznačovat, že je to pro Sylván správná varianta - není to pravda. Sice se o to necheš přít, ale tím víc tov ypadá,že svůj názor prosazuješ za pravdu bez argumentů na jeho podporu.
b) kvalitní víno by se mělo prosadit v rámci odůrdy i v porovnání se sladkými. Jen v této diskusi se objevily typy na 3 podstatná vína, která by měla být ve vážně mímněné degustaci Sylvánů hodnocena.Stejně tak při degustaci na slepo by bylo rozumné zařadit nějaké slušné Alsasko, pro srovnání...
O žádném víně jsme nenapsali, že by se za dvě hodiny změnilo k horšímu.
Ve článku je uvedeno: "Pokud se víno nějak pozitivně nebo negativně v průběhu večera měnilo, není to ve známce zohledněno" - to mi jednak nejde zcela dohormady, a druhak je to prostě nesmysl. Pokud mám poznatek, jak se víno ve skleničce vyvýjí, tak ho musím ve známce zohlednit, protože je to klíčový ukazatel. Tad ynení moc o čem diskutovat.
Určitě sám uznáš, že existují taková, která jsou po roce za zenitem.
Ano, existují, ale pro Erua - nemají co dělat v jakékoliv vážně míněné degustaci a ve slušnější společnosti se o nich nemluví.
Pokud chceš prospět tuzemskému vinařství, tak tomu fakt nepomůže další plácání se po zádech, ale co chybí je možná nemilosrdné, ale czela určitě nezbytné nastavování mezinárdního srovnání, kritika nešvarů a hledání nějaké vize, kam to všechno vést. Článek lze shrnout taky tak, že neumíme udělat orpavdu slušný sladký Sylván,t ak si budeme říkat, že má být suchý...ach jo.
-
-Vicky-5. 10. 2018 23:47Sudonius - Nebo přeci jen něco uvedu :-) Nikoliv obecně, ale konkrétně k tomu, co je vytknuto.
Slovo test záměrně v článku nepoužíváme. "Test" v nadpise používáme pro slepé degustace "Srovnávací degustace" pak pro ty neslepé. Ano, při ní může být člověk mnoha faktory ovlivněn, a proto tuto skutečnost také uvádíme a nijak nezastíráme.
Věřím, že i ty sám chápeš, že zmíněná přírodně sladká vína nemá smysl v rámci jednoho hodnocení porovnávat se suchými. A silně pochybuju, že bys našel v tuzemsku více kvalitních přírodně sladkých sylvánů. A nechci se přít o to, jaká poloha sylvánů komu vyhovuje či co je "přírodní" nebo "přirozené" a "obvyklé". Na to ať si každý udělá názor sám.
O žádném víně jsme nenapsali, že by se za dvě hodiny změnilo k horšímu. A pokud vím, tak žádná soutěž neprobíhá tak, že se víno 2 hodiny předem otevírá a pak jej porotci ještě po dalších dvou hodinách přechutnávají.
O stáří se mi nechce polemizovat, to by bylo nutné rozebrat spíše u konkrétních vín. Určitě sám uznáš, že existují taková, která jsou po roce za zenitem a naopak taková, která jsou ještě za deset let mladá. O tom se snad přít nemusíme :-)
A ostatně na tebou uvedených příkladech je pěkně vidět, že co člověk, to názor. Ta hodnocení jsou hodně rozdílná. Proto je ten svět vína tak krásný a pestrý a každý si v něm najde "to své". A my nikomu neříkáme, co si má o vínech myslet, každý zde ten svůj názor může projevit a víno ohodnotit. Jak jsem napsal, pokud budeš mít konkrétní zkušenost s některým z testovaných vín, budeme rádi i za tvé hodnocení v databázi a tvůj názor ;-)
-
-Vicky-5. 10. 2018 23:29
Thaliano: mě oslovil suchý Sylván z Johannu Třebívlice a pak sladký Sylván od Volaříka
Ano, i kvůli tomu Volaříkovi jsem schválně použil konstatování "existuje velmi málo světlých výjimek" :-)
-
-Vicky-5. 10. 2018 23:26Sudonius - Díky kolego za názor, nechám ti ten tvůj a nebudu s ním nija výrazně polemizovat ;-) Většina toho, co jsi napsal je věc jednak osobního vkusu (cukr, a tady nemluvíme o přírodně sladkých vínech, ale těch hrůz, které se u nás většinou dělají v kategorii 10-45 gramů) a jednak zkušenosti s konkrétními víny (stáří).
Pokud budeš pít nějaké konkrétní víno z tohoto soupisu a budeš na něj mít jiný názor, určitě jej sem přidej, jinak je to pouze akademická debata. -
Sudonius5. 10. 2018 22:02Upřímně jsem tímto redakčním testem docela zděšen. V článku se objevují skutečně myšlenkové perly - Sylván jako typicky suché víno? Kde pro Erua? Morávka, dodávaná z Valtic na císařský dvůr byla podle všeho nasládlá, v Němekcu se dodnes vyrábějí úžasné trockenberrenauslese právě z této odrůdy, které mohou soutěžit i s ryzlinky...
Dalším příkladem je nezohlednění vývoje vína ve sklenici v čase, což osobně považuji za jeden ze zcela klíčových, arbitrálních atributů kvality vína. Mladé víno, které se za 2 hodiny změní k horšímu je dost na nic a hodnocení přes 80 b. vzbuzuje značné podezření.
Stejně tak tvrdit o tříletém víně, že je staré je trochu nonsense, že? A to bez ohledu na to,že ročník 2015 je mocný, takže vína dozrávají pomaleji...Pokud bych měl brát hodnocení vážněji (nemarketingově), tak mi nepřijde rozumná míra účasti vín z ročníku 2017, která prost ěještě zdaleka nemohou být připravena na konzumaci...
Vzhledem k výše uvedenému pak je už vlastně jedno, že hodnocení neproběhlo na slepo, což je tak nějak důvěryhodnější a umožňuje to víc se soustředit na víno samotné.
Za mne bych určitě přidal Sylvány ze Sedlece, tam se pěstují staletí a jsou fakt zajímavé:
Sylvánské zelené 2015, výběr z hroznů, ZD Sedlec
případně i Pechor má zajímavé hodnocení na lahvích:
Sylvánské zelené (botrytický sběr) 2015, výběr z hroznů, Pechor vinařství
-
Thaliano5. 10. 2018 17:27mě oslovil suchý Sylván z Johannu Třebívlice a pak sladký Sylván od Volaříka
Další články z rubriky Recenze a testy vín
Kalendář vinařských akcí
-
16. 5. 2026Degustace a ochutnávkyPraha
-
16. 5. 2026Soutěže & Výstavy vínKlentnice
-
16. 5. 2026Festivaly & Otevřené sklepyValtice
















