Test vín odrůdy Rulandské modré: Teplý ročník 2015 nás přibližuje k jihu

Dominance patnáctek

Po doslova katastrofálním ročníku 2014 přišla patnáctka jako úžasná vzpruha. I modré hrozny báječně vyzrávaly a to velmi rychle. Mnoho vinařů sklidilo v rámci této odrůdy hrozny v cukernatosti výběru z hroznů, tradiční pozdní sběry byly spíše v menšině. Na trhu je patnáctek opravdu mnoho a mohli bychom sestavit degustaci jen výlučně z jednoho ročníku, ale pro oživení jsme přidali i pár starších ročníků. Mladší vína jsme naopak ještě uschovali v archivu na příští degustaci.

Už jsem nakousl, že ročník 2015 byl „zvláště vypečený" a vysokými přívlastky se to jen hemžilo. I v našem testu měly výběry z hroznů drtivou převahu osmi z dvanácti vzorků. Nemusí to být nutně pozitivum. Souvisel s tím i vyšší obsah alkoholu. Pod 13 % byla jen dvě vína, naopak 14 % a více jich mělo hned pět. U dvou byl deklarován alkohol dokonce ve výši 15 %. Vína do prosincových dnů asi ideálně vybavená; jeden z degustátorů trefně poznamenal, že plně nahradí návštěvu stánků se svařákem na náměstí. Přesto se mnohokrát o vyšším obsahu alkoholu v senzorice porotci nezmiňovali. 

Netradiční zastoupení Znojemska

Zatímco Mikulovsko, Slovácko, Čechy a Slovensko měli po jednom zástupci, zbylou osmičku vín si napůl podělili výrobci z Velkopavlovicka a Znojemska. Bohaté zastoupení velkopavlovické podoblasti se u modrých odrůd dá pochopit, u té znojemské to bylo rozhodně méně typické. I když na papíře šlo o velmi silnou sestavu úspěšných vín Znojemska, nakonec jen jedno z nich překročilo průměr 85 bodů.

Slepá a rozpolcená porota

U této odrůdy jsme zopakovali formát zcela slepé degustace, kdy porotci věděli pouze odrůdu a početní zastoupení podoblastí a ročníků. Mezi deseti hodnotiteli, kteří se opět sešli v brněnské Vinotéce U Tří knížat, byl tentokrát i jeden profesionální vinař a pár účastníků porot vinařských soutěží. Převahu však měli „obyčejní" zapálení vínomilci.

Opět jsme zabředli do tématu „odrůdovosti". Ani přítomní odborníci se mezi sebou příliš neshodli, zda by se v rámci takovéhoto srovnávacího testu měl brát zvláštní zřetel na odrůdový charakter vína. Zkrátka jestli bodovat „Rulandské modré" nebo „červené víno". U této odrůdy to je trochu jednodušší, protože podobně jako u rýňáků či Chardonnay máme nejen tuzemské vzory, jak „by to mělo vypadat", zatímco u méně rozšířených odrůd vodítko chybí. Nechali jsme to plně na každém porotci, zda nějak tento fakt zapracoval do známky či do degustačních poznámek.

Delší dekantace

Tentokrát se degustace uskutečnila v neobvykle brzkých odpoledních hodinách a dopoledne nebyl na dekantaci vín prostor. Vína jsme proto otevírali v noci před degustací, zhruba 14 hodin zůstala otevřená, některá prošla i dekantací. Je tedy dost dobře možné, že kdyby porota tato vína hodnotila kratší dobu po otevření, byly by výsledky zcela jiné.

Při otevření jsme zároveň stanovili pořadí vzorků. Původně zamýšlený Pinot 2012 od Vinařství Plešingr jsme se rozhodli servírovat jako slepý nultý vzorek na „zastřelení" známek (nakonec průměr 82,3 bodu), v soutěži jej nahradila patnáctka od vinařství Skoupil.

Samotné bodování vín bylo rychlou záležitostí, na každý vzorek měli porotci zhruba sedm minut. Z hodnocení ve stobodové stupnici se po škrtnutí nejvyššího a nejnižšího hodnocení z celkového součtu bodů spočítal průměr. Ke každému vínu degustátoři zapisovali poznámky, které jsme shrnuli do uvedeného popisu. Doplňuje je následně případný můj osobní komentář a informace o dosažených výsledcích v některých profesionálních soutěžích či publikacích.

Seznam vzorků dle pořadí při degustaci

Pinot noir 2014 výběr z hroznů, Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice n. L.
Rulandské modré 2015 pozdní sběr, Vinařství Špalek
Rulandské modré 2015 akostné, Kasnyik rodinné vinárstvo
Rulandské modré 2015 výběr z hroznů, Gotberg
Rulandské modré 2015 výběr z hroznů, Rajhradské klášterní
Rulandské modré barrique 2011 výběr z hroznů, Trpělka & Oulehla
Rulandské modré 2015 pozdní sběr, Jan Plaček
Pinot noir Trkmanska 2015 zemské víno, Stapleton & Springer • 2. místo degustace
Rulandské modré barrique 2015 výběr z hroznů, Elwine • vítěz degustace
Rulandské modré (Reserva) 2015 výběr z hroznů, Petr Skoupil
Rulandské modré barrique 2012 výběr z hroznů, Vladimír Tetur
Pinot noir barrique 2015 výběr z hroznů, Rodinné vinařství Beneš • 3. místo degustace

Pinot noir 2014 výběr z hroznů, Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice n. L.

V degustaci této odrůdy nemohl chybět zástupce z Čech. Z více zvažovaných kandidátů jsme zvolili klasický výběr z hroznů z Roudnice (v prodeji je ještě verze z barikových sudů), který byl zároveň zajímavým zpestřením díky ročníku 2014. Vůči ostatním vínům v degustaci zastupuje spíše jemnější styl, a tak šel na řadu hned jako první.

Z prezentovaných vín měl nejnižší barvu, což u Pinotu není až tak na závadu. Porotci nejčastěji zmiňovali aromatiku jahodové marmelády, rybízu a švestek s dotekem starších dřevěných sudů. V chuti působilo lehčím a svěžím dojmem se slanou dochutí.

Zatímco části poroty přišlo toto víno jako elegantní či alespoň autentické a harmonické, jiným neseděla dochuť (označili ji za „magi") a rozeznávali vyšší alkohol. Většina hodnotila pod 85 body, mnozí i jen kolem osmdesátky. Celkově se známka ustálila nad 82 body, což bylo spíše pod možnosti tohoto vína.

Tento Pinot chce trochu jiný přístup při degustaci. Nelze od něj čekat výrazné třísloviny ani projevy sudu. Ročník 2014 nebyl v Čechách pro červená tak katastrofický jako na Moravě, ale ke špičkovým má také daleko. Ještě loni na jaře byla, myslím, tato rulanda podstatně výraznější a netroufám si tvrdit, jaká bude její kondice při ještě delší archivaci. A doplňme ještě výraznější úspěchy na soutěžích – 84,60 na letošním Králi vín a dvě zlaté medaile na nominační soutěži. Za 86 bodů loni a 86,33 letos.

Rulandské modré 2015 pozdní sběr, Vinařství Špalek

Toto víno jsme si vyhlédli už letos na jaře při Festivalu otevřených sklepů na Znojemsku. Chtěli jsme překvapit netradičním jménem mezi producenty červených. Hodilo se nám také svým přívlastkem, byl to totiž jeden z mála pozdních sběrů v degustaci.

Zřetelně vyšší barvu doprovázela nejprve vůně spíše zemitá, následně se překlápěla v tóny kůže a jemné jahodové ovocnosti. V chuti ale porotce spíše zklamalo nevýrazností, chyběla mu tříslovinka, výraznost a délka, v dochuti trochu rušil závan staršího dřeva. Příjemná byla ale šťavnatost a ovocnost.

Disharmonie v projevu vína se promítla do nižších známek, které se pohybovaly kolem 80 bodů. Na tomto průměru se i ustálilo, což je hodnocení celkem přísné. Pro čtyři porotce to bylo vůbec nejslabší víno dne. Je možné, že kondice této lahve nebyla úplně stoprocentní – týden před degustací se mi jiná líbila podstatně více. Stále jde ale o relativně mladé víno a mohlo by se zráním stát ještě zajímavějším nebo přinejmenším harmoničtějším.

Rulandské modré 2015 akostné, Kasnyik rodinné vinárstvo

Jediného zástupce ze Slovenska jsme objevili loni na Autentikfestu v Boleradicích. Víno z jihoslovenského Strekova by se dle cukernatosti při sběru u nás řadilo do pozdního sběru. Poleželo si 11 měsíců na dubových sudech a překvapilo nás i uvedením obsahu oxidu siřičitého na lahvi.

Zaujalo vyšší barvou. Ve vůni už bylo ležení v sudu patrné, jinak porotci zmiňovali především lesní ovoce jako borůvky a ostružiny, ale i třešně či višně. V chuti hutnější třísloviny, marmeládový projev, slaná dochuť s jemnou hořčinkou. Častěji byl zmiňován vyšší alkohol – není divu, je ho tady „jižních" 15 %.

U drtivé většiny porotců si toto víno zasloužilo více než 85 bodů a někteří jej zmínili jako vrstevnaté s potenciálem. V průměru to nakonec bylo něco málo nad 85 s jednou obdrženou devadesátkou. Přineslo opravdu zajímavý zážitek a zpestření degustace z oblasti, která má v rámci česko-slovenských poloh k jihoevropským zemím nejblíže.

Rulandské modré 2015 výběr z hroznů, Gotberg

Když jsme se letos na jaře účastnili jedné soukromé slepé degustace nejen tuzemských pinotů, vzešel z ní právě Gotberg jako překvapivý vítěz. Proto jsme nemohli odolat a zařadili jej i na naši redakční degustaci.

Vůně nebyla nijak výrazná, dokonce i přes docela dlouhou dekantaci porotci doporučovali dopřát vínu více času ve skleničce. Ohledně jejího charakteru se nejvíce skloňovaly spíše lehké tóny kouře a tabáku. Ovoce se více objevovalo až v chuti a to třešně, višně, povidla spolu s kořením. Byla zmiňována jako uhlazená s patrnou, ale dobře zakomponovanou tříslovinou. Některým lehce nadbýval vyšší alkohol a jiným zase chybělo trochu více kyselinky.

Na hodnocení panovala všeobecná shoda, rozptyl známek byl jen minimální. Ustálila se na rovných 85 bodech. Ze soutěží zmiňme podoblastní mikulovskou Národní soutěž vín 2017, kde toto víno obdrželo 86,33 bodů. Jen náhodou jsem zjistil, že na letošním kole bylo víno jiné šarže, tedy existují minimálně dvě.

Rulandské modré 2015 výběr z hroznů, Rajhradské klášterní

Další tři vína byla zástupci znojemské podoblasti. Pinot z Rajhradu jsme vybrali v letošním Salonu vín. Ne že by tady byl zdaleka nejlepší, chtěli jsme ale jeho prostřednictvím představit zajímavou a mnohdy opomíjenou lokalitu v severní části znojemské podoblasti. Hrozny pocházejí ze dvou tratí – Šibeniční hory v Dolních Kounicích a V dlouhých v Pravlově.

Ve vůni byla dle porotců lehce patrná živočišnost, postupně převládaly tóny dřeva, pryskyřice, eukalyptu, jehličí, až za nimi nastupovaly ovocnější marmelády. V chuti byla patrná severnější lokalita, třísloviny na ně působily i přes přívlastek zelenějším dojmem než u dosud posuzovaných vín. Kompozice těchto tříslovin, živočišnosti, kořenitosti a ovocitosti ale byla celkem zajímavá a netradiční.

Hodnocení se u porotců pohybovalo většinou mírně pod 85 body a tady také zůstalo i v průměru. V souladu s námi byl i jeho výsledek na loňské nominační podoblastní soutěži (84,33), letošní Král vín s 86,60 body a publikace Průvodce nejlepšími víny 2018–2019 s 86 body jsou ale o něco výše.

Rulandské modré barrique 2011 výběr z hroznů, Trpělka & Oulehla

Víno ze stejné lokality a dokonce částečně ze stejné tratě, jen o čtyři roky starší a vyzrávající v barikových sudech. Vinařství z Dolních Kounic nemohlo chybět, neboť na červená vína je to v této oblasti specialista. Víno se umístilo v Salonu vín 2014, ale od té doby jsme jej nechutnali. I tak byla naše očekávání vysoká.

V nazrálé vůni převažovaly kávové tóny, které se postupně prolínaly s živočišností a trnkami. Chuť už porotci vyhodnotili jako vyprázdněnou se stopami vanilky, ale sklouzávající do okurkového láku.

Zmíněná vyprázdněnost těla byla asi největším problémem, jinak s ostatními charakteristikami by se asi porotci dokázali poprat. Jen u tří z nich se víno dostalo nad 80 bodů, pro sedm bylo nejníže hodnoceným vzorkem dne. Ani v celkové známce se mu nad 80 bodů dostat nepodařilo. Těžko říci, zda by hned po otevření obstálo lépe, faktem ale je, že v této kondici už by se dalo označit za víno daleko za zenitem.

Rulandské modré 2015 pozdní sběr, Jan Plaček

Čtvrtého zástupce Znojemska jsme si nemohli nechat ujít. Na úřadujícího šampiona Krále vín jsme už letos sesbírali spoustu názorů a prakticky žádný z nich se s neuvěřitelně vysokou známkou z této soutěže neztotožňoval. A jak lépe konfrontovat víno s ostatními než ve slepé degustaci...?

Porotci zaznamenali dominanci sudu – dřevo a jehličí zde spíše vyčnívaly nad ovocnou ostružinou, brusinkou, borůvkou a marmeládami. V chuti se přidala lehká čokoláda a velmi příjemná kyselinka i tříslovina.

Rozhodně to nebylo špatné víno, několik porotců ale konstatovalo vítězství sudů nad odrůdou. Trochu jim také chyběl nějaký další rozměr chuti. Vše bylo pěkně uhlazené a atraktivně „zabalené". Většina se přiklonila ke známce nad 85 bodů, devadesátku ale nedal ani jeden. Celkově skončilo mírně nad 85, tedy hodně daleko od Krále vín a jeho 95,8 body.

Ostatně blíže našemu výsledku byla i nominační soutěž, tam dostalo 87 bodů. Možná i u nás by dostalo o chlup více bodů, kdyby bylo otevřeno kratší dobu před degustací. Nutno říci, že tímto vínem určitě nikoho neurazíte. Je opravdu atraktivní až líbivé a dobře se pije.

Pinot noir Trkmanska 2015 zemské víno, Stapleton & Springer

Ikonické vinařství, co se týče tuzemské produkce Rulandského modrého, samozřejmě nemohlo chybět. Vybrali jsme lahev z tratě Trkmanska, kde jsou vysázeny starší keře (přes 20 let) původního burgundského klonu 115.

Barva byla ukázková, světlejší, ve vůni se pak příjemně snoubily doteky dřeva s třešněmi, jahodami, trnkami a marmeládami. Dle porotců byla chuť mohutná a dlouhá, v jejím závěru rozpoznávali i pomeranč v čokoládě a jemnou slanost. Ocenili harmonii tříslovin a kyselin.

Navzdory tomu, že jsme seznam vzorků ani producentů porotců nedali k dispozici, několik z nich poznalo rukopis tohoto vinařství a výrobce uhodlo. Při hodnocení se pak dočkalo jedné devadesátky a pro čtyři porotce bylo nejlepším vínem dne. Celkový průměr se ale zastavil pod 88 body a nakonec to stačilo na druhé místo degustace. Několikrát nicméně zaznělo, že víno působí spíše starším dojmem než ročník 2015, je tedy otázkou, zda jej ještě archivovat.

Rulandské modré barrique 2015 výběr z hroznů, Elwine

Trojici vín velkobílovických vinařů načalo Rulandské modré od malého vinařství Elwine. Lubomír Skoupil jej vyrobil jediný barikový sud, ve kterém víno vyzrálého ročníku 2015 strávilo dva roky. Na začátku letošního roku jsme jednu z tří set vyrobených lahví pořídili, abychom ji konfrontovali s konkurencí.

Ve vůni bylo oxidativnějšího stylu, výrazně ovocné do višní a třešní, marmelád, ale i jalovce a smůly. V chuti dle porotců dominovala šťavnatá ovocnost, sud přispěl tóny vanilky a výraznějšími sladkými taniny, udělal víno plnější.

Všichni se shodli, že to není úplně typická ukázka odrůdy. Rozdílný pohled byl na to, zda je tento styl na místě, či nikoliv. Rozptyl bodů tak byl zdaleka největší. Téměř všechny známky ale byly nad 85 body, čtyři dokonce nad devadesáti. Celkem jednoznačný vítěz degustace s průměrem nad 88 bodů, šest porotců jej obodovalo nejvýše.

Král vín se u tohoto vína letos držel zpátky a to od jeho odborné poroty obdrželo 81,2 bodů. Osobně mě jeho vítězství také docela šokovalo. Původně jsem litoval dlouhé dekantace s tím, že by bylo předchozí den v lepší kondici. Ale evidentně porotcům tento styl v danou chvíli sedl více a to nelze nijak rozporovat.

Rulandské modré (Reserva) 2015 výběr z hroznů, Petr Skoupil

Druhý vinař z Bílovic a druhý Skoupil. Není to pouhá shoda jmen, ale rodinná přízeň. Tento Pinot strávil 12 měsíců na francouzském sudu a vinařství jej tak zařazuje do vyšší řady „Reserva".

Vůně porotce skoro praštila do nosu, byla hodně výrazná a netradiční. Zprvu zejména velmi kořenitá s tóny badyánu a anýzu, někteří zmiňovali vánoční pečivo. Přidávala se jahodová marmeláda a trochu exotického ovoce, několikrát zaznělo granátové jablko. V chuti bylo možná až příliš sladké, kořenité, ale zbytečně krátké a méně bohaté, než by se z vůně dalo předpokládat.

Rozpolcenost poroty pokračovala i tímto vzorkem, většina se ale držela kolem pětaosmdesátky, kde také skončil celkový průměr. Tím jsme se shodli s publikací Průvodce 2018–2019, loňskou nominační soutěží či Vinařem roku. Tentokrát od hodnotitelů vícekrát zaznělo, že víno je spíše již lehce za vrcholem a nedoporučovali by jeho další archivaci.

Rulandské modré barrique 2012 výběr z hroznů, Vladimír Tetur

Jeden z nejlépe hodnocených Pinotů na našem portále jsme nemohli v našem testu opomenout. Zatím s ním ale máme rozporuplnou zkušenost – téměř co lahev, to jiný zážitek z ní. Byli jsme zvědavi, jak si povede tentokrát.

Vůni dle porotců dominoval v souladu s použitou technologií spíše sud. K tónům smůly a borovice se přidával kouř, někteří zmiňovali živočišný „brett" charakter a patrný vyšší alkohol. V chuti je stále ještě hodně výrazná tříslovina i kyselinka, obojí dlouhotrvající a dobře doplňující marmeládu.

I tady se několika porotcům podařilo uhodnout producenta, jelikož s tímto konkrétním vínem mají opakovanou zkušenost. Pro tři hodnotitele to bylo nejvýše hodnocené víno a jeden k tomu navíc udělil devadesátku. Další se moc neshodli a byly pro ně překážkou dominance sudu upozaďující odrůdu a také zřetelný alkohol. Zůstalo pod 87 body v průměru a tím i těsně pod stupni vítězů.

Pinot noir barrique 2015 výběr z hroznů, Rodinné vinařství Beneš

Závěr degustace patřil Pinotu ze Slovácka, kde jej nalahvovali ve vinařství Beneš. Pořídili jsme ho již loni na otevřených sklepech v Hruškách. Překvapila nás vysoká kvalita zdejších červených vín, předtím jsme toto vinařství totiž měli spojené hlavně se svěžími bílými.

I zde bylo zprvu ve vůni trochu více dřeva, to se ale po chvíli dobře zapracovalo do ovoce, především marmelád z rybízu, třešně či jahody. I v chuti porotci ocenili harmonii ovoce a dřeva, které přidalo čokoládu a koření. Zároveň nechyběla šťavnatost a tříslovina.

I když víno nebylo hodnoceno jako vysloveně vážné a strukturované, našlo si své výrazné příznivce. Neobjevila se známka pod 85 bodů, a tak přestože od nikoho neobdrželo nejvyšší známku, stačilo to v průměru na téměř 87 bodů a třetí místo v degustaci. O něco méně mu přáli v loňské nominační soutěži, tam získal 82 bodů. To v Průvodci 2017–2018 to dotáhl alespoň na 86.

Brzy s Pinoty znovu

Nakonec jsme byli se slepou degustací spokojeni. Paradoxně především proto, že naprosto nic neodpovídalo našemu očekávání. Navzdory malému zastoupení ročníků a stylů byla vína navzájem odlišná. A velmi rozdílné na ně byly i názory porotců, kteří se tak dostávali do zajímavých debat.

Rádi tedy v roce 2020 degustaci Pinotů zopakujeme, tentokrát s trochu jinými vzorky a s odměřenější dekantací. Zkusíme také dát porotcům více času, aby si tato vína vychutnali.